Poselství vedoucích území

Otec nás neustále obrací ke svému Synovi – a ona radost, která pochází z toho, že se v životě zaměřujeme na Ježíše Krista, je skutečná, hluboká a trvalá. Je to plnost radosti.
Když se zdá, jako by naše pocity byly sotva dostačující na to, abychom se jimi mohli řídit, „sotva dostačující“ stále stačí a my se i tak můžeme rozhodnout se jimi řídit!
Nejposvátnější místa, která na zemi máme, jsou chrámy, jež vydávají svědectví o zásadní úloze Spasitele v chrámovém uctívání.
„Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.“
Prorok Eter také věděl, jak důležitá je naděje pro naše pokání, a proto v posledních dnech před zničením Jareditů učil, že „naděje [se] stává … kotvou pro duši lidí, která je učiní jistými a stálými, vždy oplývajícími dobrými skutky, vedouc je k tomu, aby oslavovali Boha“.
Pokání je Pánův plán pro duchovní růst a radost – radost z vykoupení skrze Něj. Pán si přeje, abychom se změnili – abychom byli méně takoví, jako je přirozený člověk, a více takoví, jako je On.
Přečtěte si plán a stanovte si cíle
Kráčení kupředu s vírou je proces, kterým se stáváme takovými, jako jsou Nebeský otec a Jeho syn Ježíš Kristus.
Když přemýšlíme o jednotlivých událostech Spasitelova života, jak se můžeme více zaměřit na to, co se stalo mezi těmito nejposvátnějšími událostmi, mezi Jeho narozením a smrtí?
Jako Svatí posledních dnů jsme každých šest měsíců zváni, abychom hodovali na slovech novodobých proroků. Jaký přínos pro nás měl její silný vliv?
Desátek platíme spíše vírou než penězi. Bohu více záleží na naší poslušnosti a na jejím vlivu na naši duši než na částce, kterou zaplatíme.
Radost, kterou mi znovuzřízené evangelium Ježíše Krista přináší do života, je důvodem, proč se nezdráhám o ně podělit s druhými a vybídnout je, aby se se mnou zúčastnili shromáždění.