Martin Audrlický je od 9. listopadu 2025 biskupem královéhradeckého sboru Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Ve svých osmadvaceti letech bude vést kongregaci desítek věřících a pomáhat jim v duchovních i časných záležitostech. „Je to pro mě výsada a zároveň velká zodpovědnost, kterou cítím k lidem i k Bohu,“ říká biskup Audrlický. V okolí Hradce Králové vyrostl a místní sbor považuje za výjimečný. „Z lidí tu opravdu cítím pravou Kristovu lásku, kterou projevují k sobě navzájem. Když k nám přijde někdo nový, velmi rychle si toho také všimne.“
Od víry v mládí k misijní službě v Anglii
Biskup Audrlický v Církvi vyrostl, jeho rodiče se stali členy na začátku 90. let. „Jsem jim velmi vděčný, že mě seznámili s vírou a dali mi správný příklad. Ale není to něco, co bych dělal, abych je potěšil.“ Podle svých slov se o pravosti učení Církve Ježíše Krista přesvědčil již jako dospívající. „Zásadní pro mě byl vliv Ducha Svatého – pocity radosti, štěstí a pokoje, které jsem pociťoval při modlitbě, čtení Bible či Knihy Mormonovy, nedělních bohoslužbách nebo na církevních táborech pro mládež, kde jsme mluvili o učení Ježíše Krista,“ vzpomíná.
V devatenácti letech se přihlásil na dobrovolnou misii a strávil dva roky v severozápadní Anglii. „Vnímal jsem to jako svou povinnost, ale i své vlastní přání,“ popisuje. Kultura a mentalita lidí byly v zahraničí rozdílné. „Uvědomil jsem si ale, že všichni lidé mají v základu v životě stejné potřeby a překážky. A zásady, kterým učil Kristus, fungují pro všechny univerzálně.“
Dodnes je v kontaktu s některými lidmi, se kterými se během misie seznámil a kterým představil učení Církve. „Vzpomínám si na jednu paní, u které jsme zaklepali na dveře. Bylo jí už kolem osmdesáti let. Začali jsme se s ní setkávat a po nějaké době se dala pokřtít. Byla pro mě velkým příkladem odvahy a důkazem toho, že lidé se mohou změnit v jakémkoli věku,“ říká biskup Audrlický.
Rovnováha mezi profesním životem, rodinou a celoživotní službou v Církvi
Po návratu z Británie sloužil Martin Audrlický v řadě dobrovolných pozic v Církvi v Česku. Mimo jiné vedl mládež v kůlu či dohlížel na výuku církevních vzdělávacích programů pro mladé i dospělé. „Dělám to rád, protože následování Krista vnímám jako závazek. Když byl na Zemi, vyzval své učedníky, aby Ho následovali. A oni zanechali věcí, které dělali, a skutečně šli,“ vysvětluje. „Neznamená to, že bych se zřekl své práce a zálib, ale pokud mám alespoň trochu kapacitu, tak chci Bohu sloužit tak, jak uzná za vhodné.“
Mladý biskup v současnosti podniká a živí se jako střihač a kameraman. Na univerzitě vystudoval filmovou vědu a zajímá ho také filozofie, politologie a další humanitní obory. „Jsme povzbuzováni přímo Bohem, abychom nabírali moudrost ze všech dobrých knih. I když ty nejzásadnější pravdy se dají nalézt v Bibli a Knize Mormonově, rád se zajímám o všechno vědění, které mi může pomoci porozumět fungování světa a společnosti.“
Hodně času věnuje také své rodině. „S mojí úžasnou manželkou jsme spolu už pět let a je pro mě velkou oporou.“ Podle jeho slov spolu rádi hrají stolní hry. „Každý den se spolu také modlíme a čteme v písmech. Poznali jsme se v Církvi a naše sdílená víra je pro nás velmi důležitá. Oba si uvědomujeme, že ji musíme každý den vyživovat,“ popisuje biskup Audrlický.
Oba rádi tráví společný čas také horskou a skalní turistikou. „Mám moc rád Krkonoše, Adršpach nebo Broumovsko. A i když se ve světě a v Církvi mění vedoucí, některé věci zůstávají neměnné. A to především to, že tato Církev je vybudovaná na skále Ježíše Krista,“ uzavírá biskup Audrlický.