Spasitel dával během svého života najevo lásku, kterou chová k lidem, tím, že jim sloužil. Předával jim moudrost a poznání tím, že je učil o plánu štěstí, který vytvořil Nebeský Otec. Vyzýval všechny, aby k Němu přišli, slovy: „Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“ (1) Tato výzva stále platí a je určena každému z nás, abychom Jej mohli poznat a stát se trochu více takovými, jako je On.
Ježíš Kristus je nám dokonalým příkladem, pokud jde o odpouštění. Učil své učedníky, kolikrát mají odpustit svému bratrovi, pokud tento bratr i nadále jedná špatně: „[Nikoli] až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.“ (2) To znamená, že máme odpouštět opakovaně. Kristus nás učil, že se máme modlit k našemu Nebeskému Otci: „I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku svému.“ (3) Vrcholným příkladem Spasitelovy schopnosti odpouštět byla Jeho snažná prosba k Bohu, když byl křižován. Tehdy řekl: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ (4)
„Odpouštět je božskou vlastností. Znamená to někoho omluvit nebo zprostit viny za přestupek či přečin. Písma hovoří o odpuštění dvojím způsobem. Pán nám přikazuje, abychom činili pokání ze svých hříchů a usilovali o Jeho odpuštění. Rovněž nám přikazuje, abychom odpouštěli těm, kteří se proti nám proviňují nebo nám ubližují.“ (5) Kristus učil: „Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.“ (6) „Já, Pán, odpustím tomu, komu odpustím, ale od vás je požadováno, abyste odpouštěli všem lidem.“ (7)
Narodili jsme se na tento svět, abychom obdrželi fyzické tělo, které nám umožňuje učit se, růst a rozvíjet se. Zažíváme protivenství a máme svobodu rozhodování, což je v souladu s plánem, který vytvořil Nebeský Otec. Ačkoli se snažíme ze všech sil, všichni děláme chyby, hřešíme, mýlíme se a činíme nesprávná rozhodnutí. Díky Usmíření Ježíše Krista můžeme obdržet odpuštění svých hříchů, a to prostřednictvím upřímného a úplného pokání, jehož součástí je zlomené srdce, zkroušený duch a zármutek podle Boha.
„Odpuštění vyžaduje, abychom činili pokání ze svých hříchů a zároveň rostli a posilovali svou víru v Ježíše Krista. Když činíme pokání a přicházíme k Němu, ocitáme se na cestě k odpuštění.“ (8)
Starší Neil L. Andersen učil: „Musíte nicméně pamatovat na to, že božský dar odpuštění si nikdy nelze zasloužit; lze ho pouze přijmout. Ano, k tomu, abychom dosáhli odpuštění, je zapotřebí, abychom byli poslušni přikázání a dodržovali obřady, ale osobní úsilí, bez ohledu na to, jak veliké, bledne ve srovnání s cenou za vykoupení. Ve skutečnosti je to nesrovnatelné. Odpuštění je dar, a tím jediným, který jej může dát, je Vykupitel a Spasitel světa Ježíš Kristus. Ochotně nabízí svůj neocenitelný dar všem, kteří se k Němu obracejí, aby jej přijali.“ (9)
Prohlášení o rodině nám připomíná, že odpuštění je jednou z důležitých zásad pro šťastný život, a to bez ohledu na to, kolik lidí do naší rodiny patří: „Štěstí v rodinném životě lze s největší pravděpodobností dosáhnout tehdy, když je založen na učení Pána Ježíše Krista. Úspěšná manželství a rodiny jsou založeny a udržovány na zásadách víry, modlitby, pokání, odpuštění, úcty, lásky, soucitu, práce a hodnotných odpočinkových činností.“ (10)
President Nelson nás požádal: „Mou dnešní výzvou, drazí bratři a sestry, je to, abyste ukončili konflikty, které zuří ve vašem srdci, vašem domově a vašem životě. … Opakuji svou výzvu, abyste ve svém životě ukončili veškeré konflikty. Použijte pokoru, odvahu a sílu, jež jsou nutné k tomu, abyste odpustili a zároveň sami usilovali o odpuštění. Spasitel slíbil, že ‚jestliže [odpustíme] lidem poklésky jejich, odpustíť i [nám] nebeský Otec [náš]‘.“ (11) „Vizte, ten, kdo činil pokání z hříchů svých, tomu je odpuštěno, a já, Pán, již na ně nevzpomínám.“ (12)
Stejným způsobem máme odpouštět i my a zapomínat na křivdy, s nimiž se setkáváme. Odpuštění je jedním z největších darů, které nám Nebeský Otec dává. Díky dílu Usmíření Ježíše Krista můžeme obdržet radostný zázrak odpuštění – tím, že zažijeme mocnou změnu srdce, (13) tím, že se staneme svatými jako dítě, poddajnými, mírnými, pokornými, trpělivými, plnými lásky, (14) tím, že budeme pociťovat pokoj a ujištění, a tím, že získáme útěchu a sílu, abychom dokázali radostně kráčet dál po cestě smlouvy.
Z tohoto důvodu „mluvíme o Kristu, radujeme se v Kristu, kážeme o Kristu, prorokujeme o Kristu a píšeme podle proroctví svých, aby děti naše mohly věděti, k jakému prameni mohou hleděti pro odpuštění hříchů svých“. (15)
- Matouš 11:28
- Viz Matouš 18:21–2
- Lukáš 11:4 (viz také verše 1–3)
- Lukáš 23:3
- Gospel Topics: Forgiveness
- Lukáš 6:37
- Nauka a smlouvy 64:10
- Viz Neil L. Andersen, The Divine Gift of Forgiveness, 146
- Neil L. Andersen, „The Gift of Forgiveness“, Liahona, February 2021, 11
- Rodina – prohlášení světu
- Russell M. Nelson, „Moc spočívající v duchovní energii“, Liahona, květen 2022, 97, 100
- Nauka a smlouvy 58:42
- Viz Mosiáš 5:2
- Viz Mosiáš 3:19
- 2. Nefi 25:26