Letos v září to bude už pětadvacet let od doby, kdy jsem se v Austrálii oženil s Jenny. Seznámili jsme se o dva roky dříve v Chicagu na služební cestě a dva dny poté, co jsem ji poznal, mi na mysli vytanula myšlenka: „Tuto dívku si vezmeš za manželku.“ Onen záblesk inspirace mě vedl k tomu, že jsem cestoval z Londýna do Austrálie, abych vzal Jenny na rande a potom na shromáždění. O čtyři měsíce později se dala pokřtít a přestěhovala se do Londýna, abychom se mohli lépe poznat. Zasnoubili jsme se o necelý rok později v Itálii, svatbu jsme měli v Sydney, pak jsme byli zpečetěni v chrámu v Londýně a postupně jsme se stali rodiči našich čtyř úžasných synů. Je to úžasný příběh velké lásky!
Když nyní slavíme 25. výročí naší svatby a zamýšlím se nad počátky našeho vztahu, žasnu nad tím, jak rychle jsem se zamiloval a jak jednoduché bylo tehdy mé pojetí lásky. Posledních 25 let mě naučilo tomu, že láska je mnohem více než onen počáteční pocit „zamilovanosti“ a že se mnohem více týká služby a týmové práce, při níž si dva přátelé navzájem pomáhají na cestě k tomu, aby se stali takovými, jak to Bůh zamýšlí. V našem manželství jsme prožili zdary i nezdary – prolili jsme slzy a prošli zármutkem, ale také jsme pociťovali radost a štěstí – to vše je součástí plánu. A i když náš příběh možná začal „láskou na první pohled“, posléze přerostl ve zcela jiný druh lásky. Láska jako „pocit“ je pomíjivá, ale láska ve smyslu „konání“ udržuje a posiluje manželství a může vytvářet ty nejhodnotnější vztahy.
Vnímám mnoho paralel mezi naším duchovním obrácením a procesem, kterým se stáváme učedníky Ježíše Krista. Všichni jsme požehnáni světlem Kristovým, které máme v sobě (1), a každý z nás má jedinečné zkušenosti s paprsky světla, které nám pomáhají budovat svědectví o Bohu a o Jeho Synu Ježíši Kristu (2). Avšak tyto duchovní zážitky nám nutně nezajistí obrácení ani neotřesitelnou víru. Všichni zakoušíme chvíle, kdy se necítíme Bohu nablízku – možná je to tehdy, když zkoušky nebo pochybnosti způsobují, že kolísáme, jak na to poukazuje vysoký kněz Alma touto inspirovanou otázkou: „A nyní vizte, pravím vám, bratří moji, jestliže jste zakusili proměnu srdce a jestliže se vám chtělo zpívati píseň vykupitelské lásky, chtěl bych se zeptati, cítíte se tak nyní?“ (3)
Stejně jako láska v manželství i naše víra v Ježíše Krista potřebuje neustálou výživu, zalévání a každodenní sluneční světlo, jak je vysvětleno v Almovi 32 (4). U většiny z nás probíhá obrácení „řádku za řádkou, předpis za předpisem, tu trochu a tam trochu“ (5). Proces, při němž se stáváme učedníky Ježíše Krista, je celoživotním úsilím, které nám může přinášet radost.
Naše radost z evangelia Ježíše Krista přichází díky pokroku na cestě smlouvy a tím, že na této cestě pokračujeme, si zároveň vytváříme blízký, osobní vztah s naším Otcem v nebi. „Přibližte se mi, a já se přiblížím vám…“ (6) Když se k Němu snažíme přibližovat, pociťujeme ve svém životě Jeho lásku ve větší míře a učíme se Ho více milovat. Začínáme naplňovat míru svého stvoření, dosahovat svého božského potenciálu a pociťovat v srdci pokoj.
Takže po 25 letech manželství a 50 letech účasti na shromáždění si uvědomuji, že podstatou šťastného života jsou vztahy; jak s mým Otcem v nebi, tak s mou manželkou. A že existují paralely mezi tím, jak tyto vztahy začínají a jak se v průběhu času vyvíjejí. Jsem velice vděčný, že můj Nebeský Otec i má manželka projevují tolik shovívavosti, trpělivosti a podpory vůči mému chabému úsilí a že mi oba prokazují tolik lásky. Když zaměřuji svůj čas, talenty a svou energii na tyto dva smluvní vztahy, zdá se, že vše ostatní do sebe zapadá. A když pracuji na jednom z těchto vztahů, zdá se, že mi to pomáhá i s tím druhým.
Cesta k obrácení může – stejně jako manželství – začít zábleskem inspirace, ale rozkvete do smluvního vztahu s Bohem, v němž jsme naplněni Jeho láskou.
Ve jménu Ježíše Krista, amen.
- Moroni 7:16; Jan 1:9
- Starší Dushku, Sloupy a paprsky. GK, duben 2024
- Alma 5:26
- Alma 32:37–42
- 2. Nefi 28:30; NaS 98:12
- NaS 88:63