Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů má jedinečný účel – vybízet všechny lidi, aby přišli ke Kristu. Církev není finanční ani ziskovou organizací; používá finanční prostředky k naplňování svého božsky určeného poslání. Církev je správcem desátků a štědrých příspěvků svých členů a dodržuje zásady, kterým učí – tj. vyhýbat se dluhu, žít v rámci rozpočtu a připravovat se na budoucnost.
Díky tomu, že se Církev v oblasti financí dlouhodobě řídí rozumnými zásadami, vyrostla od svých skrovných začátků v celosvětovou organizaci, která je schopna zaopatřovat své božské poslání. Současná relativní prosperita pouze odráží víru jejích členů v dodržování zákona desátku a to, že ve svém životě dosáhli naplnění Pánova často opakovaného slibu: „Nakolik budete zachovávati přikázání má, bude se vám v zemi dařiti.“ (Alma 9:13.)
Církev používá své zdroje k uskutečňování Pánova díla v těchto oblastech:
- Dělí se o poselství Ježíše Krista po celém světě.
- Staví a udržuje místa určená pro bohoslužby za účelem posilování jednotlivců a společenství (kůlů, okrsků, sborů a odboček).
- Poskytuje sociální péči, humanitární pomoc a pomoc v nouzových situacích s cílem zmírnit utrpení a pomoci lidem dosáhnout soběstačnosti.
- Podporuje duchovní i světské vzdělávání prostřednictvím Církevního vzdělávacího systému (seminářů, institutů, univerzit a dalších programů vyššího vzdělávání).
- Staví a provozuje chrámy a podporuje práci na rodinné historii s cílem posilovat rodiny.
- Financuje obecné institucionální administrativní činnosti.
Zdroje používané k uskutečňování tohoto díla pocházejí hlavně z desátků darovaných členy
Církve. Malá část finančních prostředků pochází z podniků, které Církev spravuje.
Rozpočet a výdaje
Církevní Rada pro disponování desátky je tvořena Prvním předsednictvem, Kvorem Dvanácti apoštolů a Předsedajícím biskupstvem. Společně stanovují a spravují konkrétní pravidla a rozpočty, jimiž se používání církevních zdrojů řídí (viz NaS 120:1). Tato pravidla se řídí těmito zásadami:
- Výdaje nepřekročí předpokládané příjmy.
- Rozpočet na provozní výdaje se nebude zvyšovat rychleji než očekávané příspěvky v podobě desátků.
Rozpočty pro činnosti Církve konkrétně schvaluje a finanční prostředky pro ně vyčleňuje církevní Výbor pro rozpočet a příděly, což je podvýbor Rady pro disponování desátky. Církevní kontrolní oddělení, které je nezávislé na všech ostatních církevních odděleních, navíc zaměstnává kvalifikované odborníky, aby se zajistilo, že církevní prostředky jsou spravovány a zaznamenávány v souladu s církevními zásadami a standardními účetními postupy.
Církevní rezervy
Členové Církve jsou učeni, že si „mají… postupně vytvořit finanční rezervu tím, že si budou část příjmu pravidelně spořit“ (Poskytování pomoci dle způsobu Páně – souhrnná příručka vedoucího pro blaho a sociální péči [brožurka, 2009), 2). Církev uplatňuje tutéž zásadu při spoření a investování vlastních prostředků. Kromě zásob potravin a potřeb pro nouzové situace Církev také každoročně dává stranou finanční prostředky pro potřeby v budoucnu. Tyto prostředky se vkládají do rezerv Církve, mezi něž patří akcie a dluhopisy; podniky, jejichž výnosy podléhají dani; zemědělské podíly a komerční a rezidenční nemovitosti. Investice lze využít v dobách těžkostí nebo k pokrytí nově vznikajících potřeb rostoucí celosvětové Církve souvisejících s jejím posláním kázat evangelium všem národům a připravovat se na Druhý příchod Ježíše Krista (viz Gérald Caussé, „In the Lord’s Way: The Spiritual Foundations of Church Financial Self-Reliance“, Church Newsroom, Mar. 2, 2018).
Některé investice slouží dvojímu účelu. President Církve Gordon B. Hinckley například prohlásil: „Domníváme se, že dobré farmy představují dlouhodobou bezpečnou investici, kde lze majetek Církve zachovat a rozhojnit, a zároveň jsou k dispozici jako zemědělský zdroj k nasycení lidí, pokud by nastal čas nouze.“ („The State of the Church“, Ensign, May 1991, 54.) Dalším příkladem je účast Církve na rozvoji centra Salt Lake City. Církev svou investicí do projektu City Creek (víceúčelový developerský projekt, který zahrnuje obchodní prostory, bytové jednotky, kancelářské prostory a parkoviště) zvelebila okolí Chrámového náměstí a potvrdila svůj závazek pečovat o město Salt Lake City v Utahu, kde má své ústředí. Tato investice zvýšila místní ekonomickou aktivitu v době finanční krize a přilákala do historického centra Salt Lake City návštěvníky i místní obyvatele.
Na rezervy Církve dohlížejí církevní vedoucí a spravují je profesionální poradci v souladu s moudrým a prozíravým správcovstvím a moderními zásadami správy investic. V konečném důsledku se všechny prostředky získané církevními investicemi vrací zpět na podporu poslání Církve zvát druhé, aby přišli ke Kristu.
Komerční podniky
Ačkoli převážná většina finančních zdrojů Církve pochází z desátků a obětí členů Církve, Církev také drží obchodní podíly, které pomáhají naplňovat její poslání.
President Gordon B. Hinckley vysvětlil: „Obchodní aktiva, která dnes Církev má, jsou v podstatě výsledkem podnikatelských aktivit, které započaly v pionýrském období naší historie, kdy jsme byli izolováni v horských údolích západní Ameriky.“
President Hinckley zmínil jako příklady prvotních aktivit Církve pěstování cukrové řepy, provozování hotelu Utah a aktivity související se sdělovacími prostředky a obchodováním. „Církev si ponechala určité nemovitosti,“ pokračoval, „obzvláště ty, které sousedí s Chrámovým náměstím, aby pomohla zachovat krásu a celistvost městského jádra. Všechny tyto komerční nemovitosti jsou plátci daní.“ Poznamenal, že „souhrnný příjem plynoucí ze všech těchto obchodních aktivit je poměrně malý a neudržel by toto dílo v chodu déle než velmi krátkou dobu“ („Questions and Answers“, Ensign, Nov. 1985, 49).
Daně
Svatí posledních dnů věří, že „máme býti poslušni zákona, že ho máme ctíti a podporovati“ (Články víry 1:12). Vzhledem k tomu platí Církev a její přidružené subjekty daně a další odvody státní správě, tak jak to předepisují zákony jednotlivých zemí, v nichž Církev působí. Ve Spojených státech, kde jsou církve a ostatní neziskové organizace obvykle vyňaty z povinnosti platit federální a státní daň z příjmu, platí Církev daně z jakýchkoli příjmů vzniklých z činností přinášejících zisk, které jsou vykonávány pravidelně a nejsou ve své podstatě spjaty s účely, na něž se vztahuje výjimka z daňové povinnosti. Přidružené subjekty Církve, které jsou zřízeny jako výdělečné organizace, platí ze svého čistého zisku běžné federální a státní korporátní daně. Církev a její přidružené subjekty platí rovněž daně z nemovitostí, které se nepoužívají k náboženským, vzdělávacím či dobročinným účelům, včetně daní z nezastavěných pozemků a nemovitostí vlastněných z investičních či komerčních důvodů. Při výstavbě církevních nemovitostí se platí správní poplatky, odvody a výměry. Církev rovněž platí federální a státní zaměstnavatelské daně a svým zaměstnancům strhává daně formou srážek ze mzdy a zpracovává pro ně daňové odpočty. Připadá-li to v úvahu, Církev a její přidružené subjekty platí státní a místní daně z prodeje a spotřeby.
Závěr
Předsedající biskup Gérald Caussé řekl: „Jsme Církev Ježíše Krista, a tato církev nemá žádný jiný cíl než ten, který jí přiřkl sám Pán, a to vyzývat všechny, aby přišli ‚ke Kristu‘ a byli ‚v něm zdokonalováni‘ (Moroni 10:32), tím, že bude ‚pomáhat členům žít podle evangelia Ježíše Krista, shromažďovat Izrael skrze misionářskou práci, pečovat o chudé a potřebné a umožňovat spasení mrtvých budováním chrámů a vykonáváním zástupných obřadů‘.“ („In the Lord’s Way: The Spiritual Foundations of Church Financial Self-Reliance“, Church Newsroom, 2. března 2018.)
Otázky a odpovědi
1) Jak Církev nakládá s desátky a dalšími finančními prostředky? K čemu Církev potřebuje finanční prostředky?
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů byla založena s cílem kázat evangelium Ježíše Krista a vyzývat všechny lidi, aby Ho následovali. Jedná se o rozsáhlé celosvětové dílo, které vyžaduje značné finanční prostředky. Církev po celém světě zaopatřuje více než 31 000 kongregací a udržuje tisíce kaplí a sborových domů; provozuje střediska pro zaměstnanost, zásobárny, střediska rodinné historie, semináře a instituty, školy, univerzity a další programy pro získání vyššího vzdělání a 202 chrámů (s tím, že dalších 165 chrámů bylo ohlášeno nebo je ve výstavbě). Církev dohlíží na více než 78 000 misionářů ve stovkách misií zaměřených na hlásání evangelia, službu a humanitární pomoc. Toto dílo neustále roste, přičemž se tak často děje v oblastech se značnými časnými potřebami. Církev se v rámci uskutečňování tohoto díla řídí finančními zásadami, jimž sama učí: žít v rámci rozpočtu, vyhýbat se dluhu a spořit a investovat pro budoucí potřeby.
2) Proč Církev nezveřejňuje informace o svém finančním hospodaření?
Církev není ani finanční institucí, ani obchodní společností. Nemá žádný jiný cíl než kázat evangelium a vyzývat všechny, aby přišli ke Kristu. Ačkoli se Církev rozhodla, že podrobnosti o svých financích nebude zveřejňovat, dává k dispozici veřejně přístupné informace, které se týkají finančních zásad, jimiž se řídí, a kontrolních mechanismů zavedených za účelem ochrany církevních finančních prostředků, jejich zdrojů a využití. Církev rovněž poskytuje veškeré informace o financích, které vyžaduje zákon.
3) Je Církev bohatá?
Někteří lidé Církev občas označují za zámožnou organizaci. Síla Církve se však nedá měřit prostřednictvím jejího finančního vlastnictví ani nemovitého majetku. Jak řekl president Gordon B. Hinckley: „Jediné skutečné bohatství Církve koneckonců spočívá ve víře jejích členů.“ („The State of the Church“, 54.) To, že Církev v současné době poměrně prosperuje, pouze odráží víru jejích členů, pokud jde o dodržování zákona desátku a dalších důležitých zásad, jako je například prozíravý způsob života a soběstačnost. Tato víra se zakládá na tomto Pánově zaslíbení: „Nakolik budete přikázání má zachovávati, bude se vám v zemi dařiti.“ Toto zaslíbení se objevuje v 18 verších v Knize Mormonově a Svatí posledních dnů věří, že dál platí i v dnešní době.
Někteří lidé se navíc možná snaží přikládat Církvi určitou peněžní hodnotu, jako kdyby odhadovali majetek nějaké komerční společnosti. Taková srovnání však zkrátka neobstojí. Například pobočky nebo prodejní místa společnosti musí být z finančního hlediska zdrojem příjmů. Avšak pokaždé, když Církev vybuduje místo pro bohoslužby, stane se tato budova spotřebitelem aktiv a finančním závazkem, který je nutné hradit prostřednictvím dobrovolných příspěvků členů po celém světě. Průběžnou údržbu a výdaje na opravy, energie a užívání budovy bude možné hradit pouze tehdy, budou-li věrní členové i nadále Církev podporovat.
4) Platí Církev daně?
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů platí veškeré daně, které zákon ukládá. Svatí posledních dnů věří, že „máme býti poslušni zákona, že ho máme ctíti a podporovati“ (Články víry 1:12). Církev a její přidružené subjekty platí po celém světě příslušné daně a další odvody státní správě. Ve Spojených státech, kde jsou církve a ostatní neziskové organizace obvykle vyňaty z povinnosti platit federální a státní daň z příjmu, platí Církev daně z jakýchkoli příjmů vzniklých z činností přinášejících zisk, které jsou vykonávány pravidelně a nejsou ve své podstatě spjaty s účely, na něž se vztahuje výjimka z daňové povinnosti. Přidružené subjekty Církve, které jsou zřízeny jako výdělečné organizace, platí ze svého čistého zisku běžné federální a státní korporátní daně. Církev a její přidružené subjekty platí rovněž daně z nemovitostí, které se nepoužívají k náboženským, vzdělávacím či dobročinným účelům, včetně daní z nezastavěných pozemků a nemovitostí vlastněných z investičních či komerčních důvodů. Při výstavbě církevních nemovitostí se platí správní poplatky, odvody a výměry. Církev rovněž platí federální a státní zaměstnavatelské daně a svým zaměstnancům strhává daně formou srážek ze mzdy a zpracovává pro ně daňové odpočty. Připadá-li to v úvahu, Církev a její přidružené subjekty platí státní a místní daně z prodeje a spotřeby.
5) Jaké jsou nastaveny kontrolní mechanismy, aby nedošlo ke zneužití finančních prostředků?
Vedení Církve si je velmi dobře vědomo posvátné povahy církevních zdrojů a věnuje značnou péči tomu, aby zajistilo prozíravé využívání desátků a dalších finančních prostředků a jejich ochranu před zneužitím. Jakákoli osoba, o níž bylo zjištěno, že zneužívá posvátné desátky či další dary, je podrobena církevnímu disciplinárnímu řízení.
Výdaje, jež mají být hrazeny z finančních prostředků Církve, schvaluje První předsednictvo, Kvorum Dvanácti apoštolů a Předsedající biskupstvo. Tito služebně starší vedoucí se spolu radí a rozhodují o přidělování finančních prostředků. Kromě toho provádějí certifikovaní odborníci pravidelné audity, aby bylo zajištěno přísné dodržování standardních zásad účetnictví a církevních pravidel. Auditoři jsou kvůli provádění pravidelných auditů ve sborech a odbočkách, které se řídí detailními pokyny a postupy stanovenými Církví, povoláváni i na místní úrovni.
6) Má Církev rezervy v podobě investic? Jaké investice Církev vlastní?
Církev si uchovává různorodé rezervy – včetně běžných akcií a dluhopisů, podílů v podnicích podléhajících zdanění, komerčních i rezidenčních nemovitostí a zemědělských podniků – aby tak zajistila finanční podporu svému současnému a budoucímu provozu. Jediným účelem investování těchto prostředků je napomáhat poslání Církve kázat evangelium všem národům a připravit se na druhý příchod Páně. Účelem některých investic Církve, jako jsou například zemědělské podniky, není jen zachování a zhodnocení jejího majetku, ale i jejich možné využití k naplnění naléhavých potřeb.
7) Má Církev nějaké finanční prostředky v podobě burzovních investic?
Ano. Tyto prostředky jsou součástí finančních rezerv, které Církvi umožňují i při jejím růstu a správě programů po celém světě naplňovat potřeby členů. Církev každoročně odkládá stranou část svých finančních prostředků jako úspory a investice.
8) Jak Církev vybírá akcie a dluhopisy, do kterých investovat?
Církev usiluje o to, aby byla dobrým správcem těchto finančních prostředků, a pověřuje certifikované odborníky, aby církevní finanční prostředky investovali v rámci širokého a různorodého portfolia. Konkrétní investice vybírají a spravují profesionální finanční poradci.
9) Odkud pocházejí peníze, které tvoří církevní rezervy?
Valná většina provozu Církve je financována prostřednictvím posvátných desátků a obětí, jimiž přispívají její členové. Církev funguje v rámci prostředků, které má k dispozici, a každoročně si část svých finančních prostředků odkládá stranou. Církev se řídí finančními zásadami, jimž učí: žít v rámci rozpočtu, vyhýbat se dluhu a spořit a investovat pro budoucí potřeby.
10) Proč si Církev uchovává finanční rezervy, když je v současné době na světě tolik nenaplněných humanitárních potřeb?
Církev v uplynulých několika letech vynaložila po celém světě miliardy dolarů za účelem naplňování potřeb v oblasti sociální péče a humanitární pomoci. Předpokládá se, že v průběhu času budou tyto potřeby dál narůstat. Výdělečné přidružené subjekty Církve rovněž přispívají Nadaci Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, která daruje finanční prostředky na různé dobročinné účely. Členové Církve věnují svůj čas a prostředky na podporu mnoha dalších dobročinných projektů. Toto vše je součástí božského poslání Církve.
Finanční rezervy Církve zajišťují kromě humanitární pomoci a sociální péče také zdroje nutné k udržení budoucího růstu Církve, který nastane, jakmile se naplní proroctví, že před návratem Spasitele bude ve všech národech světa vyučováno evangeliu Ježíše Krista a bude v nich založena Církev. Čím dál více finančních prostředků je zapotřebí i ke kázání poselství Ježíše Krista po celém světě, stavbě a provozu rychle rostoucího počtu chrámů a budov zasvěcených k uctívání Boha a zajištění vzdělávacích a dalších příležitostí, jejichž cílem je pozvednout lidi z chudoby a podporovat je v úsilí dosáhnout soběstačnosti.
11) Proč Církev žádá od členů s omezenými prostředky, aby darovali deset procent svého příjmu jako desátek?
Svatí posledních dnů věří tomu, že Bůh těm, kteří se řídí Jeho přikázáními, včetně přikázání platit desátek, slibuje a poskytuje duchovní i časná požehnání. Placení desátku je duchovní zásadou, díky níž Pán financuje svou Církev. Církev se intenzivně snaží pomáhat jednotlivcům, aby se vymanili z chudoby; věnuje značné finanční prostředky činnostem v oblasti vzdělávání, humanitární pomoci a sociální péče, které se zaměřují na to, aby lidem pomohly dosáhnout osobní soběstačnosti. Placení plného desátku je skutkem víry a poslušnosti Božích přikázání. Ti, kteří se rozhodli platit desátek, často svědčí o požehnáních, která z tohoto rozhodnutí pramení.
12) Jak a kdy Církev využívá rezervní prostředky?
Kdykoli se v minulosti stalo, že došlo k nedostatku zdrojů nebo vznikly požadavky související s růstem Církve, měla Církev k dispozici rezervní finanční prostředky, které se využívaly k financování provozu Církve.
Rezervní finanční prostředky jsou zajištěním do budoucna. Finanční rezervy Církve zajišťují, že budou k dispozici zdroje nutné k udržení budoucího růstu Církve, který nastane, jakmile se naplní proroctví, že před návratem Spasitele bude ve všech národech světa vyučováno evangeliu Ježíše Krista a bude v nich založena Církev. Církev předpokládá, že dojde k výstavbě dalších kaplí a chrámů. Dál také budou růst potřeby v oblasti humanitární pomoci a sociální péče. Dodatečné finanční prostředky si vyžádá i misionářská práce, potřeby v oblasti vzdělávání a další programy, jejichž cílem je přinášet užitek lidem z celého světa. Ať již finanční prostředky Církve pocházejí z rezerv, nebo přímo z desátků členů, všechny se využívají k jedinému účelu, jímž je podpora poslání Církve. Žádné jiné důvody pro existenci rezervních finančních prostředků neexistují.
