Díky tomu, že se Církev v oblasti financí dlouhodobě řídí rozumnými zásadami, vyrostla od svých skrovných začátků v celosvětovou organizaci, která je schopna zaopatřovat své božské poslání. Současná relativní prosperita pouze odráží víru jejích členů v dodržování zákona desátku a to, že ve svém životě dosáhli naplnění Pánova často opakovaného slibu: „Nakolik budete zachovávati přikázání má, bude se vám v zemi dařiti.“ (Alma 9:13.)
Církev používá své zdroje k uskutečňování Pánova díla v těchto oblastech:
- Dělí se o poselství Ježíše Krista po celém světě.
- Staví a udržuje místa určená pro bohoslužby za účelem posilování jednotlivců a společenství (kůlů, okrsků, sborů a odboček).
- Poskytuje sociální péči, humanitární pomoc a pomoc v nouzových situacích s cílem zmírnit utrpení a pomoci lidem dosáhnout soběstačnosti.
- Podporuje duchovní i světské vzdělávání prostřednictvím Církevního vzdělávacího systému (seminářů, institutů, univerzit a dalších programů vyššího vzdělávání).
- Staví a provozuje chrámy a podporuje práci na rodinné historii s cílem posilovat rodiny.
- Financuje obecné institucionální administrativní činnosti.
Zdroje používané k uskutečňování tohoto díla pocházejí hlavně z desátků darovaných členy.
Malá část finančních prostředků pochází z podniků, které Církev spravuje.
Rozpočet a výdaje
Církevní Rada pro disponování desátky je tvořena Prvním předsednictvem, Kvorem Dvanácti apoštolů a Předsedajícím biskupstvem. Společně stanovují a spravují konkrétní pravidla a rozpočty, jimiž se používání církevních zdrojů řídí (Nauka a smlouvy 120:1). Tato pravidla se řídí těmito zásadami:
- Výdaje nepřekročí předpokládané příjmy.
- Rozpočet na provozní výdaje se nebude zvyšovat rychleji než očekávané příspěvky v podobě desátků.
Rozpočty pro činnosti Církve konkrétně schvaluje a finanční prostředky pro ně vyčleňuje církevní Výbor pro rozpočet a příděly, což je podvýbor Rady pro disponování desátky. Církevní kontrolní oddělení, které je nezávislé na všech ostatních církevních odděleních, navíc zaměstnává kvalifikované odborníky, aby se zajistilo, že církevní prostředky jsou spravovány a zaznamenávány v souladu s církevními zásadami a standardními účetními postupy.
Církevní rezervy
Členové Církve jsou učeni, že si „mají… postupně vytvořit finanční rezervu tím, že si budou část příjmu pravidelně spořit“ (Poskytování pomoci dle způsobu Páně – souhrnná příručka vedoucího pro blaho a sociální péči [brožurka, 2009), 2). Církev uplatňuje tutéž zásadu při spoření a investování vlastních prostředků. Kromě zásob potravin a potřeb pro nouzové situace Církev také každoročně dává stranou finanční prostředky pro potřeby v budoucnu. Tyto prostředky se vkládají do rezerv Církve, mezi něž patří akcie a dluhopisy; podniky, jejichž výnosy podléhají dani; zemědělské podíly a komerční a rezidenční nemovitosti. Investice lze využít v dobách těžkostí nebo k pokrytí nově vznikajících potřeb rostoucí celosvětové Církve souvisejících s jejím posláním kázat evangelium všem národům a připravovat se na Druhý příchod Ježíše Krista (viz Gérald Caussé, „In the Lord’s Way: The Spiritual Foundations of Church Financial Self-Reliance“, Church Newsroom, Mar. 2, 2018).
Některé investice slouží dvojímu účelu. President Církve Gordon B. Hinckley například prohlásil: „Domníváme se, že dobré farmy představují dlouhodobou bezpečnou investici, kde lze majetek Církve zachovat a rozhojnit, a zároveň jsou k dispozici jako zemědělský zdroj k nasycení lidí, pokud by nastal čas nouze.“ („The State of the Church“, Ensign, May 1991, 54.) Dalším příkladem je účast Církve na rozvoji centra Salt Lake City. Církev svou investicí do projektu City Creek (víceúčelový developerský projekt, který zahrnuje obchodní prostory, bytové jednotky, kancelářské prostory a parkoviště) zvelebila okolí Chrámového náměstí a potvrdila svůj závazek pečovat o město Salt Lake City v Utahu, kde má své ústředí. Tato investice zvýšila místní ekonomickou aktivitu v době finanční krize a přilákala do historického centra Salt Lake City návštěvníky i místní obyvatele.
Na rezervy Církve dohlížejí církevní vedoucí a spravují je profesionální poradci v souladu s moudrým a prozíravým správcovstvím a moderními zásadami správy investic. V konečném důsledku se všechny prostředky získané církevními investicemi vrací zpět na podporu poslání Církve zvát druhé, aby přišli ke Kristu.
Komerční podniky
Ačkoli převážná většina finančních zdrojů Církve pochází z desátků a obětí členů Církve, Církev také drží obchodní podíly, které pomáhají naplňovat její poslání.
President Gordon B. Hinckley vysvětlil: „Obchodní aktiva, která dnes Církev má, jsou v podstatě výsledkem podnikatelských aktivit, které započaly v pionýrském období naší historie, kdy jsme byli izolováni v horských údolích západní Ameriky.“
President Hinckley zmínil jako příklady prvotních aktivit Církve pěstování cukrové řepy, provozování hotelu Utah a aktivity související se sdělovacími prostředky a obchodováním. „Církev si ponechala určité nemovitosti,“ pokračoval, „obzvláště ty, které sousedí s Chrámovým náměstím, aby pomohla zachovat krásu a celistvost městského jádra. Všechny tyto komerční nemovitosti jsou plátci daní.“ Poznamenal, že „souhrnný příjem plynoucí ze všech těchto obchodních aktivit je poměrně malý a neudržel by toto dílo v chodu déle než velmi krátkou dobu“ („Questions and Answers“, Ensign, Nov. 1985, 49).
Daně
Svatí posledních dnů věří, že „máme býti poslušni zákona, že ho máme ctíti a podporovati“ (Články víry 1:12). Vzhledem k tomu platí Církev a její přidružené subjekty daně a další odvody státní správě, tak jak to předepisují zákony jednotlivých zemí, v nichž Církev působí. Ve Spojených státech, kde jsou církve a ostatní neziskové organizace obvykle vyňaty z povinnosti platit federální a státní daň z příjmu, platí Církev daně z jakýchkoli příjmů vzniklých z činností přinášejících zisk, které jsou vykonávány pravidelně a nejsou ve své podstatě spjaty s účely, na něž se vztahuje výjimka z daňové povinnosti.
Přidružené subjekty Církve, které jsou zřízeny jako výdělečné organizace, platí ze svého čistého zisku běžné federální a státní korporátní daně. Církev a její přidružené subjekty platí rovněž daně z nemovitostí, které se nepoužívají k náboženským, vzdělávacím či dobročinným účelům, včetně daní z nezastavěných pozemků a nemovitostí vlastněných z investičních či komerčních důvodů. Při výstavbě církevních nemovitostí se platí správní poplatky, odvody a výměry.
Církev rovněž platí federální a státní zaměstnavatelské daně a svým zaměstnancům strhává daně formou srážek ze mzdy a zpracovává pro ně daňové odpočty. Připadá-li to v úvahu, Církev a její přidružené subjekty platí státní a místní daně z prodeje a spotřeby.
Závěr
Předsedající biskup Gérald Caussé řekl: „Jsme Církev Ježíše Krista, a tato církev nemá žádný jiný cíl než ten, který jí přiřkl sám Pán, a to vyzývat všechny, aby přišli ‚ke Kristu‘ a byli ‚v něm zdokonalováni‘ (Moroni 10:32), tím, že bude ‚pomáhat členům žít podle evangelia Ježíše Krista, shromažďovat Izrael skrze misionářskou práci, pečovat o chudé a potřebné a umožňovat spasení mrtvých budováním chrámů a vykonáváním zástupných obřadů‘.“ („In the Lord’s Way: The Spiritual Foundations of Church Financial Self-Reliance“, Church Newsroom, 2. března 2018.)
