Když mi bylo 7 let, byl jsem svědkem toho, jak naše rodina tragicky ztratila mého mladšího bratra, kterému tehdy bylo pouze šest let. Bylo to pro moje rodiče velmi těžké období; jejich bolest pramenící ze ztráty syna v tak mladém věku byla pronikavá a možná velmi nespravedlivá. Místo toho, aby někoho nebo něco obviňovali, viděl jsem, jak moji rodiče hledají útěchu v evangeliu a ve Spasiteli. To jim pomohlo, aby rozvíjeli a posilovali svou víru v Krista a svou naději, že jednoho dne svého milovaného syna znovu uvidí. Tato víra a naděje, kterou si během let osvojili, jim pomohla snášet ztrátu jejich syna s odvahou. Chrám byl pro ně jedním z klíčů k dosažení porozumění a síly dostatečné k tomu, aby se dokázali vyrovnat s tímto těžkým fyzickým odloučením. Mnoho let předtím obdrželi posvátné obřady chrámu a tyto smlouvy jim nyní dávaly naději, že jednoho dne mohou znovu povstat jako rodiče a děti.
Tato naděje, po které všichni toužíme, když ztratíme někoho blízkého, přichází skrze vzkříšení Spasitele, Ježíše Krista. Díky tomuto daru můžeme doufat, že jednoho dne znovu spatříme ty, kteří již odešli.
Vzkříšení je jeden z největších darů, který jsme dostali od našeho Nebeského Otce. Jsme si tohoto velkého daru vědomi? Opravdu věříme, že k němu dojde?
Prorok Joseph Smith prohlásil:
„Základními zásadami našeho náboženství jsou svědectví apoštolů a proroků ohledně Ježíše Krista: že On zemřel, byl pohřben a opět vstal třetího dne a vystoupil na nebesa; a vše ostatní, co se týká našeho náboženství, jsou pouhé přídavky.“1
Bez Spasitelova vzkříšení by se plán vykoupení nemohl uskutečnit, usmíření by nenaplnilo svůj účel a celá lidská rasa by byla ztracena a neměla naději. Apoštol Pavel učil Korinstké: „A nevstal-liť z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.“2 Vzkříšení je jednou z klíčových nauk našeho náboženství a křesťanství. Je nezbytné k získání věčného života. Když prohlubujeme svou víru v Krista, naše svědectví a porozumění vzkříšení roste, naše naděje, naše schopnost vytrvat během protivenství, životních výzev a všech zkoušek, kterým jsme a budeme vystaveni, se prohlubují.
Díky vzkříšení máme naději, že budeme znovu žít a znovu se setkáme, bez ohledu na naše fyzické nedokonalosti, které v tomto životě můžeme mít. Vzkříšení je bezplatný, nepodmíněný dar, který se vztahuje na všechny, kteří kdy žili, žijí a budou žít.
Spasitel učil, že po tomto životě zajisté budeme opět žít. Řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.“3
V tak nejistém a zmateném světe, ve kterém dnes žijeme, můžeme najít naději, že všechno bude lepší. Jsem si jistý, že lepší časy přijdou a vzkříšení je nauka, která nám přináší naději. Když soustředíme svůj život na Spasitele, všechno bude dávat smysl, i když se to může zdát na chvilku ztraceno. Toto je jedno z největších požehnání, které nám náš Nebeský Otec dal, že Jeho Syn za nás zemřel, aby nám znovu dal život.
Vím, že jednoho dne se já a moje rodina znovu setkáme s mým mladším bratrem, v onen okamžik vzkříšení. Také vím, že pokud vytrváme ve věrnosti, můžeme být spolu jako věčná rodina. Vím, že Kristus byl vzkříšen a žije! Vím skrze Ducha Svatého, že je to pravda. Dar vzkříšení není jen velkým darem, je to projev lásky, kterou k nám Bůh chová.
1 History of the Church, 3:30; z úvodníku publikovaného v Elders´s Journal, July 1838, p. 44; Joseph Smith byl redaktor časopisu.
2 1. Korintským 15:14
3 Jan 11:25