„Tak kdy bude svatba?“
Tuto otázku slýchají páry s větším či menším nadšením jak od starostlivých příbuzných, tak od zvědavých přátel. Zatímco pro starší generace představovalo uzavření sňatku samozřejmou a jedinou cestu ke společnému životu s partnerem a k založení rodiny, dnes to většina společnosti vidí jinak.
Zejména mladé páry jsou dnes zvyklé uvažovat o uzavření manželství jen jako o jedné z možných forem společného života. Je naprosto běžné, že spolu žijí nebo i mají děti, aniž by byli svoji. Zdůvodňují to tím, že jsou na tak velký závazek příliš mladí, že „k lásce nepotřebují žádné papíry“ nebo že svatba jsou zbytečně vyhozené peníze a manželství je přežitek.
Ale jsou tyto názory pravdivé?
Boží zákony jsou věčné
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů učí jasně o tom, jak je rodina důležitá. Prorocké prohlášení vydané v roce 1995 potvrzuje, že manželství je ústřední součástí věčného plánu Nebeského Otce. V prohlášení se píše:
„Rodina je ustanovena Bohem. Manželství mezi mužem a ženou je pro Jeho věčný plán zásadní. Děti mají právo na to, aby se narodily v manželském svazku a byly vychovávány otcem a matkou, kteří s naprostou věrností ctí manželské sliby.“ (Rodina – prohlášení světu, 1995.)
Někteří považují manželství za tradici formovanou společenskými normami minulosti — něco, co se v moderní společnosti, kde si jednotlivci mohou svobodně zvolit svou vlastní cestu, již nemusí jevit jako nezbytné. Proroci a apoštolové však učí, že Boží zásady nejsou určovány kulturními trendy. Učí, že Boží vedení zůstává neměnné, i když se společnost mění.
President D. Todd Christofferson, apoštol a druhý rádce v Prvním předsednictvu Církve, řekl o významu manželství a rodiny pro společnost následující:
„Mají-li společnosti přežít a vzkvétat, potřebují určitý minimální počet rodin postavených na takovémto manželství. Právě proto společnosti a národy všeobecně řečeno podporují a ochraňují manželství a rodinu jako výsadní instituce. Nikdy to nebyla jen záležitost lásky a štěstí dospělých lidí.“ („Proč manželství? Proč rodina?“, generální konference, duben 2015.)
Mnozí mladí lidé mají strach uzavřít sňatek, zejména v době ekonomické nejistoty a v prostředí, kde tradiční hodnoty a morálka již nejsou respektovány. Často je odrazují příklady nefunkčních či rozpadlých rodin, které kolem sebe naneštěstí vidí.
Toto váhání se odráží v celostátních datech: v roce 2024 bylo v Česku registrováno 44 500 sňatků – druhý nejnižší počet zaznamenaný v tomto století, uvádí Český statistický úřad.
Manželství není jen životní milník, ale posvátná smlouva – slib mezi mužem a ženou, ale také s Bohem.
Přes tyto obavy se mnoho mladých lidí pro manželství rozhoduje vědomě a s nadějí. Pro ně nejde jen o společenské očekávání, ale o smysluplný závazek, do kterého vstupují s úmyslem a vírou.
Tomáš, který se letos zasnoubil, říká, že jeho rozhodnutí vychází z hlubokého přesvědčení i životních zkušeností. Vyrůstal v rodině, kde rodiče nebyli sezdaní, a chápe, jak taková volba může ovlivnit pocit sounáležitosti dítěte.
„Rozhodl jsem se, že sňatek uzavřu s tou, kterou miluji — s tou, u níž cítím víc, než dokážu chápat a vůbec vysvětlit,“ říká Tomáš, zdravotník žijící v Praze. A dodává: „Uzavřít manželství považuji za správné. Jako člověk, jehož rodiče se nevzali, vím, že důsledky takového rozhodnutí se pak s dítětem táhnou. V takové situaci je to celé komplikované. A dalším důvodem mého rozhodnutí je slib, který jsem dal rodičům své vyvolené. Pokud chceme být spolu a společně bydlet, přáli by si vidět, že se náš vztah někam posouvá a že nebudeme jen žít ‚na hromádce‘.“
Klára, která je vdaná téměř dva roky, říká, že ji manželství pozitivně proměnilo a otevřelo novým zkušenostem.
„Díky manželství mám více příležitostí zamýšlet se nad svým jednáním, rozvíjet trpělivost, laskavost a ochotu pomáhat,“ říká Klára, která žije v Brně a studuje architekturu. „Taky se učím vařit podle nových receptů, více sportovat, a dokonce i hrát počítačové hry.“
Proč si zvolili manželství — a co se naučili
Požádali jsme několik zasnoubených i novomanželských párů, aby se s námi podělily o to, proč se rozhodly uzavřít sňatek — navzdory závažnosti takového kroku a vědomí, že život v manželství jistě přinese mnoho překážek.
Proč jste se rozhodli uzavřít sňatek?
Barbora a Matěj: „Věříme v důležitost manželství. Je to jedno z přikázání, která nám dal Bůh. Manželství vnímáme jako krásný a osobní slib, kterým si slibujeme lásku a oddanost. Skutečnost toho, že máme jeden druhého ve svém životě, nás naplňuje nadějí a vděčností.“
Ivana a Samuel: „Chceme se vzít, abychom náš vztah posunuli vpřed a posílili ho a abychom mohli pracovat na společných cílech. Chceme se spolu radovat i řešit těžkosti a být přitom jeden druhému nejlepším přítelem a oporou. Založíme rodinu, zestárneme spolu a vybudujeme vztah, ve kterém si budeme navzájem plně důvěřovat a budeme se snažit být pro toho druhého lepší.“
Tomáš a Bohunka: „Manželství pro nás znamená věrnost, lásku, trpělivost, krásnou věčnost a požehnání k založení rodiny. Vnímáme ho jako jeden z bodů naplněné životní cesty. Je to něco, co není samozřejmé – a o to víc si ho musíme chránit a pečovat o něj. Je to svazek, který si představujeme jako nerozdělitelný a upřímný a ve kterém už je slovíčko ‚sám‘ minulostí, a na co člověk byl dřív jeden, jsou teď dva.“
Co vás na manželství překvapilo?
Barbora a Matěj: „Na manželství nás překvapilo, jak je krásné být každý den spolu, a zároveň to, jak může být složité společně vybavovat byt dekoracemi. Manželství nás učí chápat emoce toho druhého, dívat se na svět jinýma očima. Učí nás lásce a odpuštění.“
Klára a Jaroslav: „Nepřestává nás překvapovat, jak moc důležité je spolu dobře komunikovat a mít rád toho druhého takového, jaký je. Stále se o sobě dozvídáme nové věci. Poznáváme jeden na druhém ty lepší i ty horší stránky a učíme se navzájem se podporovat.“
Jak jste poznali, že je váš partner ten pravý člověk, komu se můžete zavázat na celý život?
Bohunka: „Tom má krásnou vlastnost — vždycky dává víc, než sám bere. Je pečující a starostlivý. Líbí se mi, jak laskavě jedná se členy své rodiny. Mám ráda jeho úsměv, pozitivní myšlení a to, že projevuje vděčnost. Náš vztah také rozvíjí to, že máme společné zájmy – oba jsme sportovně založení.“
Tomáš: „Je to její sportovní duch, který mi dokáže vždycky tak zatopit, že mě to nutí posouvat své hranice hry do maxima a ještě dál. A i když se stane, že prohraju, vím, že u ní jsem vždycky vítěz — a to vítěz jejího srdce. To je právě to, proč ji tak miluji a jak jsem poznal, že právě s ní chci být navždy!“
Ivana: „Na Samovi se mi velmi líbí to, jak moc má rád svou rodinu a jak se ke všem lidem chová s respektem. Také je pro mě důležité, že má silnou víru v Boha, dává mi pocit bezpečí a umí mě rozesmát.“
Samuel: „Je pro mě zásadní, že s Ivanou sdílíme stejné hodnoty a názory a že se máme velmi rádi.“
Vzkaz pro ty, kteří váhají
Pro ty, kteří se cítí nejistí, nabízí Klára povzbuzení založené na její vlastní zkušenosti.
„Mít partnera je krásné,“ říká, „ale mít manžela je mnohem krásnější a zábavnější. Na manželství je nejlepší to, že se učíte za pochodu a společně si utváříte budoucnost.“
Její pohled odráží společné téma mezi dotazovanými páry: manželství není o dokonalosti, ale o růstu.
Tomáš nabízí podobné povzbuzení, zejména těm, kteří ještě hledají toho pravého nebo tu pravou. Místo toho, aby předepisoval konkrétní přístup, povzbuzuje k trpělivosti a důvěře.
„Nezoufejte,“ říká, „Neexistuje rada, jak na to — ať už hledáte intenzivně, nebo ne. Ono si vás to najde. Jen to chce nechat vše na správný čas. A nezapomínejme na to nejdůležitější: vše je v rukou Božích.“
Pro Barboru a Matěje zůstává manželství darem i závazkem — každodenním slibem lásky a věrnosti: „Skutečnost toho, že máme jeden druhého, nás naplňuje nadějí a vděčností.“
Manželství jako posvátná smlouva
Jejich slova odrážejí zásadu, které se učí v písmech, že manželství je víc než společenská dohoda. Na samém počátku Bůh prohlásil: „Z té příčiny opustí muž otce svého a matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.“ (Genesis 2:24.)
Pro členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů není manželství jen životní milník, ale posvátná smlouva – slib mezi mužem a ženou, ale také s Bohem.
V měnícím se světě zůstává manželství pevným základem, postaveným na lásce, víře a přesvědčení, že věrný závazek přináší růst i trvalou radost.