Poselství územních vedoucích
Starší Massimo De Feo z Itálie
Územní sedmdesátník
Dodnes s pohnutím vzpomínám na to, jak si mě jednoho nedělního rána, když mi bylo 12 let, zavolal náš president odbočky do kanceláře a řekl mi, že Pán si přeje, abych byl vysvěcen jáhnem. Vzpomínám si na ten hluboký pocit, který jsem zažil, když jsem pomyslel na to, že bych měl obdržet kněžství a být oficiálním zástupcem Pána, s pravomocí jednat v Jeho jménu. Hluboce jsem pocítil, že ke mně prostřednictvím našeho presidenta odbočky opravdu hovoří Pán. Do dnešní doby si pamatuji, že jsem měl důvěru v to, že mi Pán laskavě říká: „Toto to je vůle Páně, to On k tobě mluví…“ Byl to tak hluboký pocit, že to navždy změnilo mé srdce.
Během tohoto pohovoru mi president odbočky vysvětlil, že tím nejdůležitějším pro mě bude roznášení svátosti o nedělích, čímž budu Pánovi pomáhat při tom nejposvátnějším obřadu. Cítil jsem, že to je velká zodpovědnost, kterou mi svěřuje sám Pán. Když mi pak president odbočky vložil ruce na hlavu, aby mě vysvětil jáhnem, pocítil jsem velkou radost a pravomoc jednat v tom, co je pro Pána i pro mě nejdůležitější.
Dodnes vzpomínám na to, jak jsem se každé nedělní ráno cestou na shromáždění modlil, abych byl vyzván k roznášení svátosti a abych tak mohl splnit to, o co mě požádal sám Pán, což je pomoci Mu s tím, co je pro Něj i pro mě nejdůležitější. Pokaždé, když jsem potom uslyšel, že mám spolu s ostatními roznášet svátost, jsem si pomyslel: „Pán tuto neděli znovu vyslyšel mou modlitbu.“ Nezáleželo příliš na tom, že v naší odbočce byli jen dva nebo tři jáhni a že každou neděli byli vyzváni pokaždé ti samí chlapci. Vůbec mi to nevadilo. Pro mě to nemělo nic společného s čísly nebo s lidskou logikou, pro mě to vždy byla záležitost Ducha. Věděl jsem, že mě povolává Pán, a pokaždé to pro mě byla odpověď na modlitbu, kterou jsem předtím pronesl cestou na shromáždění. Pevně jsem věřil, že Pán mě potřebuje, aniž bych si uvědomil, že ve skutečnosti potřebuji já Jeho.
Když jsem uvažoval o těchto vzpomínkách, uvědomil jsem si tři zásady týkající se duchovní soběstačnosti.
První je to, že pokud se svátosti účastníme aktivně – ať už ji přijímáme nebo roznášíme – a pokud to děláme s upřímností srdce a s dokonalým záměrem, můžeme ve svém životě cítit skutečnou sílu, která se dotýká našeho srdce a otevírá naši mysl a umožňuje nám růst duchovně. Tato zvláštní moc je spojena s obřady evangelia, jak o tom učil Spasitel: „Tudíž, v obřadech jeho se projevuje moc božskosti.“ (1)
„Tudíž, v obřadech jeho se projevuje moc božskosti.“ (1)Pokaždé, když se účastníme obřadů evangelia, jako je svátost nebo chrámové obřady, můžeme ve svém životě cítit moc božskosti, skutečnou moc, která obnovuje našeho ducha, mění naše srdce, posiluje naši víru a pomáhá nám stát se duchovně soběstačnými. President Uchtdorf řekl: „Život podle základních zásad evangelia přinese do života všech Svatých posledních dnů moc, sílu a duchovní soběstačnost.“ (2)
„Život podle základních zásad evangelia přinese do života všech Svatých posledních dnů moc, sílu a duchovní soběstačnost.“ (2)Základní zásady evangelia jsou úzce spojeny s obřady a pokaždé, když se jich účastníme, získáváme větší sílu a stáváme se duchovně soběstačnějšími.
Druhou zásadou, ke které jsem dospěl, je to, že služba Pánovi, podobná té, kterou jsem odváděl jako mladý jáhen, nás posílí pokaždé, když zareagujeme na Jeho povolání. Jinými slovy, čím více Pánovi dáváme, tím více síly a moci od Něj dostáváme, neboli čím více sloužíme, tím více duchovně soběstačnými se stáváme.
Nakonec jsem si uvědomil to, že víra v Ježíše Krista je opravdu první zásadou moci. Pán řekl: „Přibližte se mi, a já se přiblížím vám.“ (3)
„Přibližte se mi, a já se přiblížím vám.“ (3)Víra mladého jáhna, který se cestou na shromáždění modlil, aby mohl udělat to nejdůležitější, o co ho Pán požádal, od té doby nesmírně vzrostla. Čím více jsem se Mu přiblížil, tím více se On přiblížil mně a pomáhal mi, abych byl vždy duchovně soběstačný. Za to budu Pánovi navždy vděčný.
(1) Nauka a smlouvy 84:20.
(2) Dieter F. Uchtdorf, „Křesťanské vlastnosti – vítr pod našimi křídly“, Liahona, listopad 2005.
(3) Nauka a smlouvy 88:63.
(2) Dieter F. Uchtdorf, „Křesťanské vlastnosti – vítr pod našimi křídly“, Liahona, listopad 2005.
(3) Nauka a smlouvy 88:63.