Bylo nám přikázáno „děkovati Pánu Bohu svému ve všech věcech. A v ničem se člověk neprohřešuje proti Bohu neboli proti nikomu není hněv jeho roznícen kromě těch, již neuznávají ruku jeho ve všech věcech.“1
všech
Nevděčnost je jedním z největších hříchů; vděčnost je tudíž jednou z největších ctností.
To, jak je vděčnost důležitá a jaký vliv na jednotlivce má, je zjevné v životě Lamana a Lemuela. Jejich reakce na Pánovo přikázání opustit Jeruzalém způsobila tisícům lidí po dobu více než 1 000 let nevyslovitelné strádání. Lehi a Nefi neustále vzdávali chválu Bohu a děkovali Mu za to, že je z Jeruzaléma vyvedl. Laman a Lemuel neoceňovali to, co pro ně Pán vykonal. Místo aby Pánu děkovali, tak si stěžovali. V důsledku toho se Lehi a Nefi Pánu přibližovali, zatímco Laman a Lemuel se Pánu vzdalovali. V tomto vidíme onen velký klíč, díky němuž se můžeme stát duchovně silnými – vděčnost.
Také vidíme, že máme-li být za něco vděční, musíme si uvědomovat význam dané věci a musíme si jí vážit.
President Henry B. Eyring se začal jako mladý otec zamýšlet nad událostmi, které daného dne proběhly, aby viděl, jak se jeho rodiny dotýká ruka Boží. Řekl: „Zatímco jsem přemítal, něco se začalo dít. Když jsem vzpomínal na to, co se toho dne stalo, viděl jsem důkazy toho, co Bůh udělal pro někoho z nás. …A když se toto stalo, uvědomil jsem si, že díky snaze se na to rozpomenout, mi Bůh mohl ukázat, co On udělal. V srdci jsem začal pociťovat něco více než jen vděčnost. Mé svědectví rostlo. Začal jsem mít ještě větší jistotu, že Nebeský Otec slyší naše modlitby a odpovídá na ně. Pociťoval jsem větší vděčnost za ono zjemňování a tříbení, které přichází díky Usmíření Spasitele Ježíše Krista. A více jsem se spoléhal na to, že Duch Svatý nám může připomenout všechno. … Mým cílem je vybídnout vás, abyste našli způsob, jak si uvědomovat Boží laskavost a pamatovat na ni. Bude to posilovat naše svědectví.“2
Mým cílem je vybídnout vás, abyste našli způsob, jak si uvědomovat Boží laskavost a pamatovat na ni. Bude to posilovat naše svědectví
Vděčnost posiluje naše svědectví. Samotné vyjádření vděčnosti je uznáním ruky Boží v našem životě a oceňuje Jeho láskyplná milosrdenství, jež nám dává. To na oplátku prohlubuje naši důvěru v to, že Pán vyslyší a zodpoví naše modlitby a bude nás v životě vést. Když si uvědomujeme svou závislost na Pánu, více se na Něj spoléháme.
Když se naše vděčnost za Pánova požehnání prohlubuje, naše touha přijít k Němu roste a my se na Něj budeme obracet ve všem, co děláme. „… Nechť veškerá konání tvá jsou pro Pána, a ať jdeš kamkoli, nechť je to v Pánu; ano, nechť veškeré myšlenky tvé směřují k Pánu; ano, nechť náklonnost srdce tvého ulpí na Pánovi na věky.
Raď se s Pánem ve veškerém konání svém …; a když ráno vstáváš, nechť je tvé srdce naplněno poděkováním Bohu.“3
naplněno poděkováním Bohu
Když se budeme na život dívat brýlemi vděčnosti, budeme vzhlížet k Pánu v každé myšlence; nebudeme pochybovat, nebudeme se bát.4
Největší lidskou tragédií je slepota vůči Pánovým štědrým požehnáním – i když nám je dává, my je nevyužíváme. Když je nám dáván dar, ale my ho nepřijímáme, jedná se o pošetilost. Vděčnost projevujeme tím, že to, co je nám dáno, používáme. Největším z těchto darů je Usmíření Ježíše Krista.
používáme
Laman a Lemuel nikdy nepohlíželi na putování do zaslíbení země jako na požehnání a příležitost k novému životu. Svou nevděčností pošlapali svýma nohama požehnání Boží.
Vděčnost nám umožňuje vidět, jak nás v životě vede ruka Boží; posiluje naši vůli dodržovat Jeho přikázání. Svou vůli uvádíme do souladu s vůlí našeho Otce. Rozpoznat ruku Páně ve všech požehnáních, která dostáváme, je maličkost. Odměnou je poznání, že Bůh je s námi a že nás vede v životních těžkostech. Naše víra se prohlubuje a naše důvěra v Boha se posiluje.
Vděčnost je semínko, kterému se daří v láskyplné půdě.
Vděčnost … plodí úctu, odpuštění, uzdravení
Vděčnost … přivolává předem nepřipravovanou štědrost
Vděčnost … oslavuje láskyplná milosrdenství Boží
Vděčnost … probouzí k životu osobní zjevení
Vděčnost … nabádá k modlitbě a povzbuzuje k tomu, abychom k modlitbě poklekli
Vděčnost … prospívá životu
Vděčnost … přináší pokání, moudrost, nápravu směru našeho putování
Vděčnost … rozšiřuje srdce
Vděčnost … s láskou opatruje smlouvy
Sám Kristus vzdával na kolenou díky svému Otci v nebi.
Kéž i my pěstujeme tuto božskou vlastnost ve své rodině.
1 NaS 59:7, 21
2 President Henry B. Eyring, „Ó pomněte, pomněte“, Liahona, listopad 2007
3 Alma 37:36–37
4 NaS 6:36