
Na co myslíte, když při svátosti jíte chléb a pijete vodu, nebo když svátost připravujete, žehnáte či roznášíte? Mnozí z nás přemítají o svých smlouvách a o tom, jak žijeme. Zamýšlíme se nad svými hříchy, modlíme se o odpuštění a rozhodujeme se, že budeme jednat lépe.
Toto je důležitou součástí obřadu svátosti. Můžeme však také přemítat o něčem, co je natolik hluboké a specifické, že je to součástí samotných modliteb svátosti. Jde o to, pamatovat na Ježíše Krista, Syna Božího, Spasitele světa. Ti, kteří jedí chléb, slibují, že budou „jísti na památku těla… Syna“ a že na Něj budou „vždy… pamatovati“ (NaS 20:77). Podobně ti, kteří pijí vodu, dosvědčují, že ji pijí „na památku krve… Syna“ a „že na něj vždy pamatují“ (NaS 20:79).
Rozhodnutí pamatovat na Spasitele a na Jeho Usmíření a oběť je zásadní součástí tohoto obřadu. Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů učil: „V prostém a krásném jazyce modliteb svátosti… se zdá být hlavním slovem, které slýcháme, pamatovat. … V obou modlitbách je zdůrazněno, že toto vše se děje na památku Krista. Svou účastí dosvědčujeme, že na něj budeme vždy pamatovat, abychom vždy mohli mít jeho Ducha, aby byl s námi.“1

Spasitel zdůraznil tytéž body svým apoštolům v Jeruzalémě, když ustanovil obřad svátosti během přesnic onoho posledního večera svého působení ve smrtelnosti – večera, kdy za nás trpěl v zahradě getsemanské předtím, než znovu trpěl na kříži. Například poté, co jim dal chléb, řekl: „To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.“ (Lukáš 22:19–20; viz také Matouš 26:26–28.)
I na americkém kontinentě Spasitel učil Nefity obřadu svátosti již v průběhu prvního dne, který mezi nimi strávil. Opět je vyzval, aby svátost přijímali na památku Jeho těla a krve, a řekl jim, že když tak budou činit, „bude to svědectvím Otci, že na mne vždy pamatujete“ (3. Nefi 18:7). Potom jim slíbil: „Budete-li na mne vždy pamatovati, budete míti Ducha mého, aby byl s vámi.“ (3. Nefi 18:7, 11.)
Jak úžasné požehnání! Jaký důležitější dar bychom si mohli přát ve světě plném těžkostí, zmatku a pokušení, jež se nás neustále snaží svádět na scestí? Když je Duch naším společníkem, můžeme „znáti pravdu ohledně všech věcí“ (Moroni 10:5). To nám dá moc a moudrost žít tak, jak by si to přál Pán, správně se rozhodovat, věrně sloužit a stávat se takovými, jako je On.
Co můžete dělat pro to, abyste na Něj pamatovali, když se každý týden účastníte obřadu svátosti? Co můžete dělat pro to, abyste na Něj pamatovali vždy – v průběhu týdne i v průběhu celého života?
Dovolte mi vyzvat vás, abyste o těchto otázkách přemítali a zavázali se, že budete na Spasitele vždy pamatovat. Překvapí vás, jak vám to změní život.
Poznámka:
1. Jeffrey R. Holland, „This Do in Remembrance of Me“, Ensign, Nov. 1995, 68.
Pamatujme na Spasitele
Abyste vy i vaše rodina mohli lépe pamatovat na Spasitele, zvažte možnost prostudovat si lekci „How can I help others have a meaningful experience with the sacrament?“ z příručky Come, Follow Me na stránce lds.org/go/491214. Video „Always Remember Him“, které se rovněž nachází na zmíněné stránce, lze použít jako materiál pro rodinný domácí večer.
Mé zážitky při svátosti
Od malička slýchám, že mám při svátosti myslet na Ježíše Krista. Když jsem vloni v prosinci poprvé roznášel svátost, zaplavil mě pocit pokoje a svatosti. Pociťoval jsem, jak mi Duch říká, že pomáhám druhým přicházet ke Kristu. Jsem vděčný, že mi Nebeský Otec natolik důvěřuje, že mi umožňuje sloužit Mu a pomáhat druhým.
Jacob R., 12 let, Idaho, USA