Když jsem se nedávno jednoho krásného sobotního dopoledne vracela domů z chrámu Bountiful v Utahu, minula jsem několik cyklistů, kteří usilovně šlapali opačným směrem. Když jsem pozorovala, jak se urputně snaží vyjet onen pro mě neskutečně strmý kopec, napadlo mě: „Ti se snad zbláznili!“ Když prorok Izaiáš řekl: „I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor“ (Izaiáš 2:2), určitě měl na mysli chrám Bountiful, protože ten je tak vysoko na vrchu hory, že už by to snad ani výš nešlo. A ti blázniví cyklisté se snažili vyjet na kolech na vrchol této hory, která dávala zabrat i mému autu. Co je to napadlo?
A pak mi to došlo. Možná si mysleli, že je jejich úsilí posílí. Možná si mysleli, že vyjet na vrchol bude úžasný zážitek právě kvůli ceně, kterou zaplatí za to, aby se tam dostali. Možná si mysleli, že ten výhled nikdy neocením tolik jako oni, protože jsem nevynaložila stejné úsilí, abych se tam dostala (což byla mimochodem pravda, protože mě ani nenapadlo kochat se výhledem, dokud jsem se nad tím díky nim nezamyslela). Možná si mysleli, že všechna jejich příprava, aby dojeli až tam, stála za to. Možná nakonec nebyli úplní blázni.
Když jsem tak uvažovala o tom, co museli tito cyklisté prožít na vrcholu hory, začala jsem přemýšlet o tom, jaké prožitky bych přála sobě a naší rodině každý týden během shromáždění svátosti. Připravujeme se se stejnou pílí a úsilím na to, co každý týden prožijeme s Pánem? V poslední době slýcháme mnoho rad ohledně důležitosti svěcení sabatního dne. Od inspirovaných pokynů presidenta Russella M. Nelsona během generální konference v dubnu 2015 až po mimořádné školení, kterého se nám všem doufejme dostalo ve sborech a odbočkách, jsme měli příležitost zamýšlet se nad svěcením sabatu a nad tím, co děláme pro to, aby pro nás byl sabat každý týden přínosný.
Každodenní příprava
Nevím to jistě, ale řekla bych, že ti cyklisté zřejmě neskočili ráno jen tak na kolo a nerozhodli se vyrazit na horu. Proč? Vím totiž, že kdybych se o to pokusila já, tak bych po 50 metrech jízdy do svahu už nemohla dál. Pravděpodobně každý den trénovali, aby jízdu úspěšně zvládli. Stejně tak nemůžeme ani my očekávat, že když na shromáždění svátosti prostě jen jednou za týden bez přípravy přijdeme, budeme mít duchovní zážitky. Na shromáždění svátosti je třeba se každý den připravovat.
Zoramité z Knihy Mormonovy navštěvovali shromáždění každý týden. Postupem času však ztratili ze zřetele samotný středobod evangelia – Ježíše Krista – a „upadli ve veliké omyly“. A tak se z toho, co pro ně mělo být každý týden významným zážitkem, stalo jen další setkání, kterého se účastnili. A po jeho skončení se „vrátili… do svého domova a již nikdy nepromluvili o svém Bohu až do té doby, dokud se opět neshromáždili“ (Alma 31:9, 23).
Abychom se vyvarovali týchž chyb, doporučuji zamyslet se při hodnocení své každodenní přípravy na shromáždění svátosti nad těmito otázkami:
- Udělali jsme v sobotu všechny přípravy (v souladu s úslovím „sobota – přípravný den“), abychom předešli shonu a nervozitě o sabatu? Jedna má přítelkyně nedávno napsala na Facebook, že její rodině pomáhá jednoduše to, když si v sobotu večer připraví vše, co si budou oblékat na shromáždění – boty postaví podél zdi a oblečení, mašle do vlasů a kravaty pověsí na kliky dveří – a díky tomu je pro ně shromáždění svátosti mnohem přínosnějším zážitkem.
- Snažíme se své děti učit, jak důležité je chovat se během shromáždění svátosti uctivě? Uctivost znamená více než jen zaměstnat malé děti, aby byly potichu. Je to pocit lásky a úcty k tomu, co je posvátné. Malé děti se mohou naučit být uctivé, když je dospělí, kterým důvěřují, trochu povzbudí.
- Učíme nositele Aronova kněžství doma a na kvoru důležitosti kněžských povinností, které mají na shromáždění svátosti? Ve 13. oddíle Nauky a smluv se dozvídáme, že Aronovo kněžství drží klíče evangelia pokání. Rozumíme důležitosti této role? Nositelé Aronova kněžství nám prostřednictvím své posvátné služby při vykonávání obřadu svátosti poskytují každý týden možnost činit pokání a získat odpuštění.
- Chodíme v sobotu večer spát v rozumnou dobu, abychom byli během shromáždění svátosti bdělí?
- Děláme během týdne vše, co je třeba, abychom do svého života zvali Ducha a díky tomu byli v neděli připravení a těšili se na to, že se nám na shromáždění svátosti dostane přínosných zážitků s Pánem?
- Jsme připraveni zhodnotit své osobní postoje a jednání a být během obřadu svátosti skutečně ve spojení se Spasitelem?
Na nedávném generálním zasedání žen sestra Linda S. Reevesová směle sestrám připomněla, že „svůdné milostné romány, nekonečné televizní seriály, vdané ženy a jejich bývalé lásky navazující kontakty na sociálních sítích, a [pornografie]“ představují některé z mnoha nástrojů, které Satan používá, aby nám zabránil připravit se na duchovní zážitky, o něž usilujeme. Udělila nám ohledně toho tuto radu: „Když se věnujeme sledování, čtení nebo prožívání čehokoli, co nesplňuje měřítka našeho Nebeského Otce, oslabuje nás to. Bez ohledu na náš věk, pokud to, co sledujeme, čteme, posloucháme nebo co chceme dělat, nesplňuje Pánova měřítka stanovená v brožurce Pro posílení mládeže, pak to vypněte, vyhoďte, roztrhejte a zabouchněte před tím dveře.“
Důležitost přípravy
Cyklisté, které jsem pozorovala, byli po všech stránkách připraveni, aby jízdu úspěšně zvládli. Se správným oblečením, správnou bezpečnostní výstrojí a vybavením byli připraveni horu vyjet. Když každý týden přicházíme do sborového domu na shromáždění svátosti, jsme také tak dobře připraveni na duchovní zážitky?
Zde je několik otázek, nad kterými se můžeme zamyslet, abychom mohli zhodnotit, nakolik přispíváme k tomu, aby bylo shromáždění svátosti přínosným zážitkem:
- Přicházíme oblečeni tak, aby to bylo v souladu s naší touhou projevovat svou úctu a lásku k Pánu?
- Přišli jsme se zlomeným srdcem a zkroušeným duchem a s touhou činit pokání a učit se od Ducha Svatého?
- Přicházíme s předstihem a snažíme se v kapli zdržet konverzace, abychom zachovávali uctivou atmosféru, jaká tam má panovat? Skvělým způsobem, jak se připravit na shromáždění, je tiché naslouchání preludiu.
- Zajistíme před začátkem shromáždění, aby byli všichni dle potřeby napití a došli si na toaletu?
- Snažíme se minimalizovat veškeré rušivé vlivy, včetně elektronických zařízení, zvláště během vykonávání obřadu svátosti? Starší Dallin H. Oaks učil tomuto: „Když přijímáme svátost, uzavíráme posvátnou smlouvu, že budeme vždy pamatovat na Spasitele. Je smutné, když vidíme členy, kteří tuto smlouvu očividně porušují na tomtéž shromáždění, kde ji uzavírají.“
- Jednáme efektivně v situacích, kdy malé děti vyrušují? Protože v Církvi jde především o rodinu, budou na shromážděních svátosti vždy i malé děti. Můžeme však přijít připraveni se s rušivými vlivy vypořádat. Pokud se jedná o naše vlastní děti, můžeme je vzít ven, abychom přispěli k celkové uctivosti shromáždění. A pokud se nejedná o naše děti, můžeme bez odsuzování či netrpělivosti rušivé vlivy vytěsnit, nebo dokonce nabídnout pomocnou ruku, je-li to vhodné.
- Zpíváme vybrané náboženské písně s úctou? Náboženské písně jsou nedílnou součástí přínosného uctívání Boha, a když se do zpěvu zapojujeme, můžeme efektivněji přivolávat Ducha a učit se od Něj.
- Očekáváme během shromáždění svátosti duchovní zážitky a zůstáváme během roznášení svátosti a během proslovů bdělí a pozorní?
- Pohlížíme na obřad svátosti jako na nejvzácnější okamžiky našeho týdne? Prostřednictvím tohoto posvátného obřadu nám Spasitel nabízí odpuštění, sílu a příležitost pamatovat na smlouvy, které jsme uzavřeli.
Podobně jako to funguje ve většině oblastí v životě i ze shromáždění svátosti získá každý z nás přesně to, o co usiluje. Pokud na něj jdeme s očekáváním, že to bude obyčejné nebo nudné, určitě to zažijeme. Pokud ale každý týden upřímně usilujeme o duchovní zážitky, při nichž můžeme být ve spojení s naším Otcem v nebi a s naším Spasitelem Ježíšem Kristem – a jsme ochotni vynaložit úsilí, abychom toho dosáhli – zjistíme, že přibližně jednu hodinu týdně prožíváme pocity podobné těm, které mají cyklisté na vrcholu hory, a pomyslíme si: „Ano, všechno to úsilí stálo za to.“
Chcete-li se dozvědět více o tom, jak můžete mít na shromáždění svátosti hlubší duchovní zážitky, přečtěte si proslov staršího Dallina H. Oakse „Shromáždění svátosti a svátost“ nebo proslov presidenta Russella M. Nelsona „Uctívání Boha na shromáždění svátosti“ nebo se podívejte na video „Purposes of Sacrament Meeting“. Další skvělá doporučení najdete v článku „Getting the Most Out of Sacrament Meeting“.