Správcovství a ochrana životního prostředí

Správcovství a ochrana životního prostředí

Všichni lidé jsou správci země a mají s vděčností používat to, co jim Bůh poskytuje, vyvarovat se ničení života a plýtvání zdroji a užívat bohatství země k péči o chudé a potřebné.

Všichni lidé jsou správci země a mají s vděčností používat to, co jim Bůh poskytuje, vyvarovat se ničení života a plýtvání zdroji a užívat bohatství země k péči o chudé a potřebné.

Bůh stvořil zemi, aby tak lidské rodině zajistil místo, kde se bude moci učit, rozvíjet a zlepšovat. Bůh nejprve stvořil zemi a vše živé duchovně; a všechny živé bytosti mají v Jeho očích velkou cenu.

Země a vše, co je na ní, má být zodpovědně používáno k podpoře života lidské rodiny. Avšak všichni jsou správci – nikoli vlastníky – této země a jejího bohatství a budou se před Bohem zodpovídat z toho, jak s Jeho stvořeními nakládají.

K životnímu prostředí je potřeba přistupovat prozíravě, střízlivě, vyváženě a v souladu s potřebami země a současného pokolení i pokolení budoucích, a nikoli jen usilovat o okamžité naplnění osobních tužeb či deklarovaných práv. Země a veškerý život na ní je něco mnohem více než jen položky, které máme spotřebovat nebo uchovat. Bůh si přeje, aby Jeho stvoření byla estetickou potěchou pro smysly a aby oživovala mysl a ducha; a část z nich má být zachována. Zohavování země Boha uráží.

Stav lidské duše a životního prostředí jsou propojeny a vzájemně na sebe působí a ovlivňují se. Země, všechny živé organismy a vesmírný prostor jsou výmluvnými svědectvími o Bohu.