Sandi M. Skousen, manželka nového misijního presidenta

Rodina Skousen
President a sestra Skousen s dětmi (zleva): Giovanni, Raven, Aviana, Michael „Pono“

Naše děti mi ukazují mé nejhorší slabosti. Učí mě mít větší trpělivost a více se ovládat a mít důvěru ve vykupující lásku našeho Spasitele.

Narodila se ve Waimea, Kauai, na Havaji. Její otec vstoupil do Církve na střední škole. Její matka, její rodiče a jejích sedm sourozenců také vstoupili do Církve. Její otec Juan „Tony“ Magaoay zemřel v roce 2018. Matka Marjorie Magaoay, dvě sestry a jeden z bratrů žijí na Havaji. Další bratr bydlí v Utahu v USA.

Než se Skousenovým narodily děti, pracovala sestra Skousen jako novinářka a tisková tajemnice. V posledních několika letech pracovala jako marketingový stratég a specialista.

Ráda sportuje a také sport sleduje jako divák. Zabývá se grafickým designem, hraje na piano a zahradničí. Většinou sloužila v Primárkách, ale také v Pomocném sdružení a v Mladých ženách.

Rozhovor se sestrou Skousen:

Co pro vás znamená evangelium Ježíše Krista?

Evangelium znamená, že stačí, jen abych se každý den snažila. Evangelium mi dává naději a účel.

Byla jste překvapená, když jste se dozvěděla, že váš manžel byl povolán do České-Slovenské misie jako její president? Jaká byla vaše první reakce?

Nejdříve jsem pocítila směs překvapení, pokory, ohromení a nadšení. Byla jsem si jistá, že to můj manžel zvládne. Okolnosti v jeho životě a Pánovo vedení ho na tuto službu připravily. Opravdu se velmi těším, až poznám lidi v České republice a na Slovensku!

Máte nějakou vizi, čeho byste chtěla jako společnice presidenta misie během své tříleté služby dosáhnout?

Přeji si, aby rostlo naše nadšení (lidí v České republice a na Slovensku, mé a naší rodiny) z toho, že jsme členy té nejlepší organizace na světě: Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Když přijmeme své členství za své, budeme rozumět tomu, jak nám pomáhá slyšet Ducha Svatého, staneme se učedníky Ježíše Krista a budeme v srdci pociťovat lásku Nebeského Otce.

Jak vzpomínáte na svou misii? Čemu jste se na misii naučila?

Sloužila jsem v Arizonské misii Tempe. Naučila jsem se třem zásadám:
1) Člověk nemusí být odborník na písma Církve, aby mohl být misionářem. Misionářem opravdu může být člověk, který má znalosti jako dítě z Primárek.
2) Nejdůležitějším rysem efektivního misionáře je láska.
3) Misionářská práce NENÍ práce. Je to zábava!

Co byste doporučila mladým lidem, kteří si nejsou jistí tím, zda sloužit na misii na plný úvazek?

Žijte tak, jak nejlépe dovedete, což znamená dělejte vše pro to, abyste žili vyrovnaným, zdravým způsobem života. Buďte zdraví po stránce sociální, intelektuální, duchovní a fyzické. Díky tomu budete hodni a připraveni sloužit na misii. Pokud se však rozhodnete na misii nesloužit, budete hodni a připraveni obdržet bezpočet jiných požehnání.

Příklady cílů, na které se můžete zaměřit:
Sociální oblast: Setkávejte se s lidmi a zajímejte se o ně, služte lidem, kteří potřebují pomoc.
Intelektuální oblast: Stále se učte.
Duchovní oblast: Studujte Knihu Mormonovu.
Fyzická oblast: Dodržujte Slovo moudrosti a žijte ctnostně.

Čeho si nejvíce vážíte na svém manželovi?

Na svém manželovi si cením jeho píle, síly a sebeuvědomění. Záležitosti promýšlí namísto toho, aby dělal neuvážené nebo unáhlené závěry. Jakmile k nějakému rozhodnutí dospěje, s potvrzením od Pána, ví, jak svůj plán provést a zpracovat. Pomalu, ale jistě se uskutečňují zázraky. Neustále zpytuje své nitro a chová se zodpovědně vůči mně, našim dětem a Nebeskému Otci.

Čemu vás naučily a učí vaše děti?

Naše děti mi ukazují mé nejhorší slabosti. Učí mě mít větší trpělivost a více se ovládat a mít důvěru ve vykupující lásku našeho Spasitele.

Co byste ráda vzkázala členům Církve v České republice a na Slovensku?

Jsme tady pro vás! Uvědomuji si, že zodpovědnosti v Církvi v nás mohou vyvolávat pocit, že je to nad naše síly, když máme tolik jiných povinností, jako je práce, rodina či zodpovědnosti v naší obci. Jsme tady pro vás. Je pro mě ctí, že jsem byla povolána pracovat po vašem boku a „podepřít“ vaše znavené ruce.

Pocházím z maličkého ostrova v Tichém oceánu. Nejsem nijak zajímavá. Je pro mě ctí, že vám mohu sloužit ve vašich úžasných zemích, které mají tak bohaté tradice a historii.

Je mi líto, že nedokáži mluvit vašimi krásnými jazyky. Ale když se mi podíváte do očí a pocítíte mé objetí, doufám, že „uslyšíte“ má tichá slova, že vás mám velmi ráda.

Mám ráda našeho Spasitele Ježíše Krista. Každý den pociťuji Jeho lásku a nádhernou klidnou přítomnost.