Dne 24. července 1929 odjela ranním vlakem z Prahy do Karlštejna skupina 16 lidí – John A. Widtsoe, apoštol a president Evropské misie; Hyrum W. Valentine, president Německo-rakouské misie, s manželkou a dcerou; a další členové z této misie – sestra Františka Brodilová a její dvě dcery Františka a Jana; Arthur Gaeth, předsedající starší Československé misie; a následující misionáři nově otevírané misie: Alvin G. Carlson, Joseph I. Hart, Willis H. Hayward, Charles Josie a Wallace F. Toronto.
Vystoupali společně na malou mýtinku v dubovém hájku na vrcholu pahorku nad hradem Karlštejn, aby se zúčastnili zasvěcení Československa kázání znovuzřízeného evangelia. President Widtsoe projevil radost z výběru tohoto místa. Řekl, že „přírodní chrámy Boží jsou nejnádhernější, a že právě jsou v jednom z nich“. Teprve později členové zjistili, že pohorek má také příhodné jméno: „Kněží hora“. Zasvěcovací bohoslužbu zahájil modlitbou v 11:15 bratr Joseph N. Symons a uzavřel modlitbou ve 14:30 president Hyrum W. Valentine.
V průběhu bohoslužby zazněl kvartet misionářů či duo sester Brodilových a všichni přítomní zpívali církevní písně a postupně všichni promluvili – vydali svá svědectví a podělili se o své misionářské zkušenosti.
Z proslovu presidenta Johna A. Widtsoa cituji: „Těším se nesmírně z tohoto shromáždění. Cítím, jako bych viděl do ‚Velkého neznáma‘. V zastoupení Prvního předsednictva Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů prohlašuji misii Církve v této zemi za otevřenou. Tímto dnem se otevírají dveře nejen českému lidu, ale celému ‚Slovanstvu‘, které representuje miliony lidí. Toto je teprve začátek díla. Očekáváme, že se rozšíří do Polska, Maďarska a dalších zemí…
Cítím, že zde nejsme sami. Je to nádherná výsada být v této zemi. Kdyby nebylo velkého hrdiny této země, Jana Husa, svět by nebyl připraven pro Martina Luthera a pro vše, co následovalo. Tato země chovala nezávislost a náboženskou svobodu již v době, kdy Amerika ještě ležela ve tmě. Duch Jana Husa zde převládl a dosud v této zemi žije. Divil bych se, kdyby zde dnes tento mučedník sám nebyl přítomen a nepřidal svá požehnání k této příležitosti. Je to možné.
Zodpovědností misionářů je, aby sami jednali takovým způsobem, aby Pánu bylo umožněno je použít. Naše poselství je poselstvím pravdy. Naše poslání je celosvětové poslání a evangelium je pro všechny! Přinášíme úplnou pravdu všech dob. Kvalitou pravdy je, že obrací a mění lidi. Člověk, kterého se dotkne pravda, už nikdy není takový jako dřív. Ale pravda má i další kvalitu. Není nic takového jako abstraktní pravda. Je pro dobro člověka, a kdo je dotčen pravdou, touží předat ji někomu dalšímu. Kristův příkaz zní: ‚Jděte do celého světa.‘ Přichází čas, kdy všichni budeme zapojeni do misionářské práce, ať přímo, či nepřímo…“
Na závěr shromáždění pronesl president Widtsoe zasvěcovací modlitbu. Vzdal Pánu díky za všechna minulá požehnání a požádal o požehnání pro Církev. Poté ve jménu Ježíše Krista a pravomocí kněžství naši zemi zasvětil. Požádal, aby byla požehnána, aby srdce lidí byla otevřena spravedlivosti. Modlil se také, aby president Masaryk mohl pracovat pod vlivem „Pravdy“ při vedení svého lidu, a dále žádal o požehnání pro tento národ a také pro misie v jiných národech. Poté zasvětil Pánu náš čas a naše talenty pro tuto práci.
Bezprostředně po shromáždění vysvětil president Hyrum W. Valentine bratra Arthura Gaetha vysokým knězem a president Widtsoe ho ustanovil předsedajícím starším Československé misie. Příští den president Widtsoe odcestoval a nastala nová etapa misionářské práce nové misie, spočívající na oddanosti a touze misionářů a členů sloužit Bohu a svým bližním a na schopnosti nechat se vést Duchem Božím.
Začátky v roce 1929
Nejdříve byla po šest týdnů vedena misijní škola, kde se vyučovalo českému jazyku, českým dějinám, Knize Mormonově, Bibli, literatuře a náboženství. Začátky byly těžké, protože nemohli najít žádnou vhodnou učebnici češtiny pro cizince! Museli hledat české učitele, přátele a zájemce o evangelium znalé angličtiny, kteří by jim pomáhali. Přesto konali pravidelná nedělní shromáždění, Nedělní školu i setkání se zájemci.
Mezitím, co se všichni učili česky, president Gaeth pořádal přednášky se světelnými obrazy, které mu pomáhaly uvádět myšlenky znovuzřízeného evangelia v různých městech a pro různé organizace – pro anglické kluby, YMCU, univerzity, školy, tábor ruských uprchlíků, sportovní kluby, některé církve atp., s návštěvností od 50 do 400 zájemců. Témata jeho přednášek byla: „Utah – podivuhodná země v Americe“, „Nová Amerika“, „Filosofie Církve“ apod. V této činnosti pokračoval i v dalších letech. Postupně byly vydávány traktáty na téma „Všeobecné spasení“, „Božské zplnomocnění“, „Pravda obnovena“, „Novodobý zázrak“, „Bible“, „Bible odpovídá na novodobé otázky“, „Největší ze všech“ atd. Započalo také překládání Zpěvníku a Knihy Mormonovy.
Protože mezi úkoly presidenta Gaetha patřilo také zjišťovat možnosti působení Církve i v dalších, a to nejen slovanských zemích, během tří let cestoval několikrát i do Jugoslávie a Rumunska a také do Turecka, Bulharska, Řecka, a dokonce i Ruska. Setkával se tam s osamělými členy a zájemci, ale i s velvyslanci, konzuly a vlivnými osobami a s vydavateli novin. V Záhřebu inicioval zveřejnění článku o prvním misionáři v těchto zemích. Zjišťoval možnosti podpory pro činnost Církve v těchto zemích. Několik obrácených v Jugoslávii a Rumunsku také pokřtil.