Spasitel se krátce předtím, než dokončil svou pozemskou službu, setkal se svými apoštoly. Věděl, že zanedlouho přinese svůj největší dar celému lidstvu. Věděl, že to bude zahrnovat utrpení v Getsemanech a krutá smrt na kříži. Věděl, že po Jeho utrpení, smrti a vzkříšení budou muset Jeho učedníci pokračovat v naplňování Jeho poslání. Věděl, že nestačí jen poskytnout onen drahocenný dar Usmíření, ale že je stejně tak důležité, aby lidstvo Jeho dar přijalo. A tak se ve svém učení z velké části zaměřoval na to, jak my, Jeho učedníci, můžeme z Jeho daru získat co nejvíce.
Jednou z věcí, kterou Spasitel zdůrazňoval, bylo, že je důležité zůstávat Mu nablízku. Řekl: „Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.“[1]
Pak objasnil, jak Mu můžeme zůstávat nablízku, když zdůraznil: „Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám. … Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstávala v vás, a radost vaše byla plná. Totoť jest přikázaní mé, abyste se milovali vespolek, jako já miloval jsem vás. Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své. Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.“[2]
Kristus nabídl prostý návod, jak můžeme v každodenním životě získat přístup k požehnáním plynoucím z Usmíření, jež vykonal, a jak se můžeme těšit z Jeho pomoci a přátelství – jednoduše tím, že budeme dělat tři věci: věřit v Něho a v Jeho slova, mít lásku jeden k druhému a dodržovat Jeho přikázání.
Dnes bych rád zdůraznil onen první bod: věřit v Něho a v Jeho slova. Když čelíme osobním zkouškám a život se stává obtížným, opravdu v Něho věříme? Opravdu věříme, že Jeho učení se velmi osobním způsobem týká i nás? On řekl: „Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.“[3] Izaiáš nabízí tuto utěšující myšlenku: „Setře Panovník Hospodin slzu s všeliké tváři.“[4]
Josephu M. Scrivenovi (1819–1896) bylo pětadvacet let, byl zamilovaný a měl se ženit. Den před svatbou se jeho snoubenka při tragické nehodě utopila. Joseph se zlomeným srdcem opustil svou rodnou zemi a přeplavil se do Kanady, aby tam začal nový život. A zatímco tam pracoval jako učitel, znovu se zamiloval a zasnoubil s Elizou Rocheovou, příbuznou jedné z jeho studentek.
A opět se Josephovi jeho naděje a sny roztříštily, když Eliza před svatbou onemocněla a zemřela. Ačkoli se můžeme jen domnívat, jakým zmatkem si v nitru procházel, jeho životní příběh nám ukazuje, že nacházel podporu ve své víře v Boha.
Nikdy se už neoženil, ale po zbytek svého života věnoval veškerý svůj čas, peníze a dokonce i kabát, který právě nosil, aby pomáhal těm, kteří se ocitli v nuzných poměrech. Svůj život zasvětil šíření křesťanské lásky a soucitu, kamkoli šel.
Přibližně v tutéž dobu, kdy zemřela Eliza, Joseph dostal dopis z Irska, ve kterém stálo, že jeho matka onemocněla. Nemohl být s ní, a tak jí napsal utěšující dopis a přiložil k němu jednu ze svých básní nazvanou Jak skvělým přítelem je nám Ježíš.
Jak skvělým přítelem je nám Ježíš
Jak skvělým přítelem je nám Ježíš, jenž na sebe bere všechny naše hříchy i bolesti!
Jak úžasné je moci odevzdat své trápení Bohu v modlitbě!
Jak často se ochuzujeme o pokoj a zbytečně trpíme,
protože své trápení neodevzdáváme Bohu v modlitbě!
Čelíme zkouškám a pokušení? Je někde kolem nás trápení?
Kéž nás to nikdy neodradí – předejte to Pánu v modlitbě.
Najdeme snad přítele, který by s námi tak věrně soucítil?
Ježíš zná každou naši slabost – předejte to Pánu v modlitbě.
Jsme slabí a obtíženi a trápí nás mnoho starostí?
Drahý náš Spasitel je nám útočištěm, předejte to Pánu v modlitbě.
Přátelé vámi pohrdají a opouštějí vás? Předejte to Pánu v modlitbě!
V náruč svou vás uchopí a ochrání, útěchu u Něj najdete.
Požehnaný Spasiteli, slíbil jsi, že veškeré břímě naše poneseš.
Kéž Ti, Pane, vše vždy odevzdáme ve vroucí modlitbě!
A až v slávě povstaneme, nebude již nutné uchylovat se k modlitbě,
tam s nadšením a v nekonečném uctívání chválit budeme jméno Tvé.
Modlím se o to, abychom během tohoto velikonočního období mohli nanejvýš osobně poznat, že Ježíš Kristus je náš přítel, který je připraven nás utěšit, pomoci nám a uzdravit nás, pokud jen budeme věřit v Něho a v Jeho slova.
[1] Jan 15:5
[2] Jan 15:7, 11–14
[3] Jan 14:1
[4] Izaiáš 25:8