Spasitel po svém Vzkříšení navštívil apoštoly a učil je. Ukazoval se jim po čtyřicet dní a učil je o království Božím. Tato doba, kterou spolu strávili, musela být pro ně jistě úžasná. Ježíš jim během tohoto období také řekl, aby neopouštěli Jeruzalém, ale aby čekali, až budou obdarováni mocí z výsosti. Slíbil jim, že budou brzy pokřtěni Duchem Svatým. Zanechal je tak v opravdu napínavém očekávání. Na tuto událost, která se měla brzy stát, se jistě velmi těšili.
Apoštolové se poté, co jim Ježíš požehnal a odešel, s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma, a během čekání trávili mnoho času v chrámu. To byl skvělý způsob, jak se duchovně připravit na nadcházející křest Duchem Svatým a následné události.
Apoštolové museli čekat pouze do židovského svátku díkuvzdání nazvaného letnice, které následují 50 dní po přesnicích. Když se shromáždili, uslyšeli jakoby zvuk silného větru, který naplnil celý dům. „I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýž posadil se na každém z nich.“ Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali promlouvat v jazycích.
Toto vylití Ducha Svatého bylo pro první Svaté duchovním začátkem. Krátce poté se nechalo pokřtít mnoho duší a apoštolové vykonávali zázraky. Noví Svatí žili ve vzájemném souladu, pomáhali potřebným a často navštěvovali chrám.
V historii znovuzřízené Církve jsme byli často svědky vylití Ducha Svatého, které bylo pro Svaté posilou. K těm nejvyšším projevům Ducha Svatého, které mnozí členové zažívají, patří nádherné duchovní chvíle spojené se zasvěcením chrámů. Nejznámější a nejunikátnější vylití duchovních projevů se stalo během zasvěcení chrámu v Kirtlandu v roce 1836. Členové před tímto zasvěcením přinesli mnoho obětí tím, že za účelem postavení tohoto jedinečného prvního chrámu, který stále stojí, věnovali svůj čas a peníze. Svatí byli také požádáni, aby se na toto zasvěcení duchovně připravili.
Já jsem měl to potěšení zúčastnit se v roce 2004 zasvěcení chrámu v Kodani. Před zasvěcením jsem se – stejně jako mnoho dalších členů – podílel na řadě praktických příprav souvisejících se dny otevřených dveří, kterých se zúčastnily tisíce návštěvníků. Všechny přípravy a povznášející chvíle, které jsme zažili, když jsme před zasvěcením provázeli návštěvníky, učinily ze samotného zasvěcení výjimečnou událost, která měla vliv na členy a motivovala je k tomu, aby často přicházeli do chrámu sloužit a pociťovat tam Ducha.
Zažijeme-li chvíle, kdy jsme naplněni Duchem Svatým, obvykle máme poté touhu se znovu zavázat k životu ve větší blízkosti k Pánu. Také můžeme pociťovat silnější závazek a motivaci konat dobro a pomáhat ostatním. Možná i větší lásku a trpělivost vůči druhým.
Naštěstí není nutné, abychom před tím, než pocítíme přítomnost Ducha Svatého nebo jeho vylití a zažijeme duchovní obnovení, čekali na veliké události, jako je zasvěcení chrámu, návštěva apoštola, mimořádná konference atd. Já osobně prožívám nový duchovní začátek každý týden během církevního shromáždění a přijímání svátosti, a to díky tomu, že jsem během týdne věnoval čas studiu písem – často společně s příručkou Pojď, následuj mne – a službě ostatním.
Mám veliké štěstí, že žiji blízko chrámu, a mé návštěvy tam mi pomáhají pamatovat na celkový účel života a vidět vše ze správného hlediska. I když možná nemívám stejné prožitky jako Svatí při zasvěcení chrámu Kirtland, jedinečný duch, který je v chrámu přítomen, mi také pomáhá, abych byl duchovně citlivější vůči přítomnosti Ducha Svatého – tak jako první Svatí před dnem letnic.