Mezinárodní den žen má v roce 2026 mocné téma: „Dávej, abys získal.“ Připomíná nám, že když jednotlivci, rodiny, organizace i celé komunity investují do žen – svým časem, úctou, příležitostmi, vzděláním, mentoringem či prostými skutky laskavosti – přínos se mnohonásobně vrací. Když ženy vzkvétají, rodiny jsou pevnější, komunity soucitnější a společnost jako celek roste.
Jak Ježíš Kristus prokazoval ženám úctu a dodával jim sílu
Ježíš Kristus učil této zásadě dávno předtím, než se stala moderním heslem. Během své služby ženy pozvedal, naslouchal jim, uzdravoval je a svěřoval jim posvátné úkoly – často způsoby, které překračovaly společenská očekávání své doby. Zastal se ženy obviněné z hříchu, přijal Marii z Betanie jako učednici u svých nohou, uzdravil ženu, která se Ho s vírou dotkla, a po svém Vzkříšení se nejprve zjevil ženám a požádal je, aby zprávu roznesly dál. Jeho život ukazuje, že úcta k ženám a jejich posilování není jen společenský ideál, ale božský vzor lásky a respektu.
Písmo zaznamenává Jeho výzvu: „Kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.“ (Matouš 20:26.) Pravá velikost, učil, přichází skrze službu – skrze dávání. V tomto duchu se Mezinárodní den žen stává víc než oslavou; je příležitostí následovat Kristův příklad, pozvedat ženy kolem sebe a uznávat jejich nepostradatelný přínos každodennímu životu.
Ježíš Kristus učí o božské hodnotě žen
V teologii Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů jsou ženy vnímány jako dcery nebeských rodičů s božským potenciálem. Dívky již od dvanácti let vstupují do programu Mladé ženy, kde se učí, že jejich identita a hodnota pochází od Boha, nikoli ze společenských očekávání či vnějších měřítek úspěchu.
Téma programu začíná prohlášením: „Jsem milovanou dcerou nebeských rodičů a mám božskou podstatu a věčné určení.“ Tento základ pomáhá mladým ženám růst s jistotou, smyslem a úctou k sobě samým ve světě, který často měří hodnotu podle vzhledu, výkonu nebo popularity.
Vedoucí Církve opakovaně zdůrazňují hluboký vliv žen na rodiny i na společnost. President Russell M. Nelson učil, že ženy mají zásadní morální a duchovní sílu potřebnou v dnešním světě: „Ženy jsou od úsvitu časů požehnány morálním kompasem – schopností odlišit správné od špatného.“
Dodal, že schopnost žen rozpoznávat pravdu a hájit dobro je „v těchto posledních dnech klíčová“. Tento vliv se projevuje nesčetnými způsoby – péčí o rodinu, vedením organizací, výukou, profesní prací, humanitární službou i tichými každodenními skutky laskavosti, které často zůstávají nepovšimnuty, ale hluboce formují životy.
Mateřství a rodinný život jsou ctěny jako posvátná povolání, přesto přínos žen sahá daleko za hranice jediné role.
President D. Todd Christofferson, druhý rádce v Prvním předsednictvu Církve, se vyjádřil k tendenci podceňovat péči o domácnost a poznamenal, že některé hlasy považují rodinný život za omezující. Učil však:
„Nesnižujeme hodnotu toho, čeho ženy či muži dosahují v jakémkoli hodnotném počínání nebo profesní dráze, … ale uvědomujeme si, že není většího dobra než mateřství a otcovství v manželství.“
Zdůraznil, že žádné bohatství, moc ani veřejné uznání se nevyrovná trvalému vlivu milujících rodičů. Zároveň Církev potvrzuje důstojnost žen na každé spravedlivé cestě, kterou si zvolí. Hlavní zásadou není omezení, ale hodnota – uznání, že dary žen posilují rodiny, komunity i společnost ve všech oblastech života.
Partnerství, úcta a podpora v každodenním životě
Téma „Dávej, abys získal“ také zdůrazňuje význam partnerství. Silné rodiny a komunity vznikají tam, kde se muži a ženy navzájem respektují a podporují jako sobě rovní. President Nelson opakovaně zdůrazňuje, že manželé, kteří si váží své manželky, naslouchají jejím postřehům a jednají s ní jako s plnohodnotnou partnerkou, vytvářejí domov, kde může vzkvétat láska i duchovní vedení. Vzájemná úcta posiluje manželství, stabilizuje rodiny a dává další generaci příklad zdravých vztahů.
Tento duch vděčnosti se často projevuje jednoduchými, upřímnými gesty. Tomáš, mladý muž z České republiky, říká: „Rád dávám květiny všem ženám z mého úzkého okolí. Dokazuji jim tím, co pro nás znamenají a že si vážím toho, co pro nás dělají. Ale co je důležité – měli bychom to dělat i bez toho jednoho svátku v roce! Protože kde bychom bez žen byli?“
Taková gesta odrážejí hlubší pravdu: vděčnost by neměla být omezena na jediný den, ale měla by být součástí každodenního života.
Trvalý vliv žen napříč generacemi
Mnozí lidé si vliv žen nejzřetelněji uvědomují ve vlastní rodině. Dvaadvacetiletá Kristýna popisuje, jak ji formovala maminka i babička: „Moje maminka mě přijímá s láskou takovou, jaká jsem, a respektuje má rozhodnutí, i když s nimi ne vždy souhlasí. Naučila mě, že má hodnota není měřena výkonem, ale laskavostí k druhým a k sobě samé. Moje babička mě zase obohacuje o jiný pohled na svět. Díky svým životním zkušenostem mi dokáže poradit, na co má smysl se v životě zaměřit, a co je naopak pomíjivé.“
Osmadvacetiletý Vojtěch říká: „Na naší mamince asi nejvíce obdivuji to, že žije pro nás – své děti. Stará se o nás, myslí na nás a má nás moc ráda. Pečuje také o spoustu dalších lidí. Její každodenní život je naplněn prací a službou druhým.“
A Tomáš (30 let) dodává: „Právě díky mamince a jejímu krásnému chování a lásce jsem zjistil, jak jsou ženy v našem životě důležité a že má každá jinou roli. Díky její výchově vím, jak se k ženám chovat, což je pro mě základem vztahu s mou vyvolenou.“
Tyto osobní příběhy odrážejí univerzální skutečnost: vliv žen přesahuje generace a formuje charakter, hodnoty i vztahy způsobem, který přetrvává dlouho poté, co se na konkrétní činy zapomene.
Ženy, které změnily společnost
V průběhu dějin ženy proměňovaly svět tím, že dávaly své talenty a soucit do služby druhým.
Florence Nightingale svým důrazem na hygienu zachránila během krymské války nespočet životů.
Marie Curie položila svým výzkumem základy léčebných postupů zachraňujících životy.
Rosalind Franklin přispěla k odhalení struktury DNA a ovlivnila moderní vědu.
Matka Tereza zasvětila svůj život péči o nejchudší a nejzranitelnější.
V českých zemích Eliška Krásnohorská pomohla založit první dívčí gymnázium a rozšířila vzdělávací možnosti pro generace žen.
Milada Horáková, právnička a politička, se stala symbolem morální odvahy, když se postavila totalitnímu režimu a zaplatila za to životem.
Životy těchto žen ilustrují silnou pravdu: když ženy dávají, společnost získává způsobem, který přetrvává daleko za hranice jejich vlastního života.
Dávání, které se násobí: následování příkladu Ježíše Krista
Mezinárodní den žen vybízí ženy i muže, aby se zapojili do tohoto koloběhu dávání a růstu. Podpora žen nemusí mít podobu velkých gest. Může znamenat mentoring mladé dívky, sdílení znalostí, podporu spravedlnosti, nabídnutí povzbuzení nebo prosté vyjádření upřímné vděčnosti.
Komunity, které investují do vzdělání, bezpečí, zdraví a vedení žen, vytvářejí prostředí, z něhož mají prospěch všichni.
Když ženy vzkvétají, celý svět roste.