.jpg)
Když lidé slyší slovo apoštol, často si vybaví Nový zákon – Petra, Jakuba, Jana a další, kteří následovali Ježíše Krista a byli vyvoleni, aby po Jeho Vzkříšení kázali Jeho evangelium.
Členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů věří, že tento božský vzor vedení pokračuje i dnes.
Vzor daný Kristem
Ježíš Kristus během své služby zorganizoval svou Církev tím, že povolal dvanáct mužů, aby sloužili jako Jeho apoštolové.
Byla jim dána kněžská pravomoc – právo a odpovědnost jednat ve jménu Božím – učit Jeho následovníky, žehnat jim a vést je.
Po Kristově smrti a Vzkříšení tito apoštolové nesli Jeho poselství do celého světa.
Postupem času však pronásledování a smrt apoštolů vedly ke ztrátě této pravomoci.
Vznikaly různé výklady písem a nauky; a křesťanství se nakonec rozdělilo do mnoha denominací.
Členové Církve věří, že toto období je tím, co písmo nazývá odpadlictvím – pozměněním nebo odmítnutím Božího zjeveného slova (viz 2. Tessalonicenským 2:1–3).
Znovuzřízení apoštolství
Členové Církve věří, že Bůh na počátku 19. století znovu povolal proroky a apoštoly skrze božské zjevení – došlo ke znovuzřízení původní Kristovy Církve.
Ježíš, stejně jako povolal dvanáct apoštolů v dávných dobách, znovuzřídil stejnou strukturu prostřednictvím svého proroka Josepha Smitha a dalších.
Dnes je Církev vedena presidentem (prorokem), kterému pomáhají dva rádci, a Dvanácti apoštoly. Těchto 15 mužů je považováno za zvláštní svědky Ježíše Krista.
Cestují po celém světě a učí o Kristově evangeliu, posilují členy a vedou Církev Boží inspirací.
Ačkoli je jejich povolání posvátné, členové Církve se na apoštoly nedívají jako na nedostupné autority, ale jako na služebníky – muže, kteří se snaží následovat Kristův příklad pokory a lásky.
Co je to kněžská pravomoc?
V běžném jazyce znamená pravomoc oprávnění nebo moc konat.
V náboženském smyslu představuje kněžská pravomoc moc vykonávat posvátné obřady – například křest, konfirmaci nebo žehnání nemocným – s Božím schválením.
Členové Církve věří, že tato pravomoc byla znovuzřízena nebeskými posly, počínaje Janem Křtitelem (který předal Aronovo kněžství) a později Petrem, Jakubem a Janem, kteří předali vyšší Melchisedechovo kněžství – stejnou pravomoc, kterou měli jako apoštolové Krista.
Toto znovuzřízení kněžské pravomoci je ústřední součástí identity Církve.
Nepředstavuje odtržené hnutí, ale obnovu něčeho dávného – stejného vzoru, který Kristus ustanovil během své pozemské služby.
Proč je pravomoc důležitá
Pro členy Církve není náboženská pravomoc otázkou hierarchie nebo kontroly nad druhými, ale otázkou služby ve jménu Božím a s božským schválením.
Stejně jako velvyslanec oficiálně zastupuje svou zemi, držitelé kněžství jednají jako zástupci Ježíše Krista v Jeho Církvi.
Bez této pravomoci mohou být obřady upřímné, ale postrádají božské pověření, které jim dává věčný význam.
Členové tak vidí Církev Ježíše Krista jako Kristovu znovuzřízenou Církev, znovu zorganizovanou s žijícími apoštoly, proroky a kněžskou pravomocí – jako odraz struktury, kterou Kristus vytvořil před dvěma tisíci lety.
Novodobé spojení se starodávným povoláním
Když členové mluví o někom, jako je president Dallin H. Oaks, jako o apoštolovi, znamená to, že byl povolán do téhož posvátného úřadu, který zastávali Petr, Jakub, Jan a další apoštolové v dávných dobách – jako živý svědek Ježíše Krista v novodobém světě.
Jejich poselství je stejné:
Že Ježíš Kristus žije, že miluje všechny lidi a že Jeho evangelium – kdysi ztracené – je opět dostupné, aby žehnalo jednotlivcům, rodinám i národům vírou, nadějí a pokojem.