„Jsme tak vděční, že můžeme pomáhat.“ Tuto větu slyším opakovaně od členů naší odbočky v Liberci na březnovém postním a svědeckém shromáždění. Pomáhat ukrajinským členům Církve i nečlenům prchajícím před válkou je v našich očích výsadou a požehnáním.
O několik dní později pořádá naše odbočka den služby, při kterém účastníci vyklízejí byt pro členky Církve, které s dětmi uprchly z Ukrajiny. Dříve tyto prostory sloužily Církvi. Při opatřování potřebného vybavení se zapojuje i několik členů, kteří byli mnoho let méně aktivní. Opět komunikují se členy Církve a obětavě poskytují štědrou pomoc. Když po mnoha letech hovoří se členy a vcházejí do kaple, vyvolává to v nich nostalgické pocity. Duch je silný, atmosféra láskyplná. Úklidové akce se účastní také ukrajinští uprchlíci. Snažíme se dorozumět, abychom se domluvili, jak si rozdělíme úkoly. Ukrajinští členové se při tom naučí několik slov česky a čeští členové se přiučí několik slov ukrajinsky. Smějeme se spolu a vzniká mezi námi láskyplné pouto.
„Ohromně se těšíme až se nastěhujeme do bytu, který pro nás členové odbočky vybavili. Je to velké požehnání,“ říká čtyřnásobná maminka z Ukrajiny, sestra Lena K. „Rozhodně chceme v Čechách zůstat. Přijít do Čech byl dlouho můj sen a Nebeský Otec nám ho teď splnil. Děti se už moc těší do školy a mně se podařilo sehnat přivýdělek,“ pokračuje.
Druhá matka se synem, kteří se do bytu nastěhují, přišli o svůj domov v Kyjevě při bombardování a nemají se už kam vrátit.
Další projekt služby liberecké odbočky má za cíl ulehčit břímě ukrajinským maminkám, které uprchly do Liberce s malými dětmi, které ještě nemohou nastoupit do školky. Jejich situace je obtížná v tom, že nemají pro děti žádný program, musejí je brát neustále s sebou, když obcházejí úřady a zařizují potřebné věci. Také nemohou pracovat, protože se starají o své děti. Navrhli jsme proto spolupráci, financování a dobrovolnickou službu Církvi Českobratrské evangelické (ČCE), která v Liberci provozuje mateřské centrum. Před lety toto centrum liberecká odbočka v rámci projektu služby rekonstruovala. Sestry a bratři z ČCE přijali naši nabídku s radostí a dojetím a okamžitě souhlasili. České maminky, které do centra chodí, přinesly pro ukrajinské maminky a děti oblečení, hračky a další potřeby. Ukrajinské sestry nabídly, že budou v mateřském centru připravovat program pro děti z Ukrajiny.
Přes internet jsem se seznámila také se členy Řeckokatolické církve, kteří ochotně nabídli, že nám přeloží letáček do ukrajinštiny a vytisknou je v tiskárně jednoho jejich člena. Také letáčky rozdali ve svém kostele a zveřejnili on-line.
O týden později již sedím v mateřském centru mezi ukrajinskými maminkami, jejich děti si hrají kolem nás s mým synem. Klouzání na skluzavce a modelování tu baví děti nejvíce. Sestry Halja P. a Lena K. hlídají děti, jejichž maminka má obchůzky. Ostatní maminky zde navazují přátelství a vyměňují si kontakty, zkušenosti a tipy. Během rozhovoru vydává sestra Lena K. mocné svědectví o tom, že ví, že Nebeský Otec je Bohem zázraků. Oči přítomných jsou zalité slzami dojetí, když vypráví o nesčetných zázracích, které Pán v posledních týdnech pro její rodinu vykonal, a o klidu, který jí do srdce vnáší Duch Svatý ohledně toho, že její 20letý syn, který brání svoji vlast, bude v bezpečí. „Bolí mě srdce, když na něj pomyslím, ale zároveň pociťuji klid,“ říká. „Mám pevnou víru v to, že Bůh mé děti ochrání a že bude všechno v pořádku.“ Na konci požádá jedna z maminek sestru Lenu K. o telefonní číslo.
„Když jsme přijeli do Liberce, byli jsme překvapení, jak je Liberec krásné město. Můj nejmladší syn byl úplně u vytržení, je tu moc šťastný!“ vypráví sestra Lena K. a jiná maminka v centru přitakává a říká, že je také unesená krásou města, a má podobné pocity.
„Bratr Branda sloužil u nás na Ukrajině jako misionář. Když vypukla válka, pozval nás, abychom přijeli sem do Čech. Ubytovali mě s mými třemi dětmi a vnoučátkem ve svém domově. Jsou to andělé!“ říká sestra Lena K. s dojetím. Neutuchající snaha bratra Brandy přivádět další členy Církve do bezpečí a poskytnout jim zázemí v České republice dále pokračuje. Jeho zásluhou se dostalo do bezpečí již více než 14 žen a dětí z Ukrajiny.
V liberecké odbočce zároveň vznikají další iniciativy na podporu zaměstnanosti žen z Ukrajiny a toho, jak nejlépe využít jejich talenty.
V posledních týdnech jsem se naučila tomu, že když každý z nás používá své specifické schopnosti, talenty a kontakty, dějí se opravdové zázraky a naplňují se Boží záměry. U Boha není nic nemožné! (viz Lukáš 1:37)