Jak se dá vyhodnotit důležitost duchovní a časné soběstačnosti?
President Thomas S. Monson uvedl: „Buďme soběstační a nezávislí… Spasení nelze získat skrze žádnou jinou zásadu.“
Jak tedy můžeme zvýšit stupeň své duchovní soběstačnosti? Apoštol Pavel definoval stav, kterého musí člověk dosáhnout, aby byl opravdu duchovně soběstačný. Je to stav, kterého člověk dosáhne poté, co si zaslouží právo mít život v souladu s evangeliem zapsán „ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých“.[1]
Pozoruhodný příběh
Občas se u některého ze členů projeví vskutku pozoruhodný pokrok směrem k dosažení duchovní soběstačnosti. Jedním z těchto členů je Paul.
Jako nejmladší z pěti dětí byl vychováván v domově a v městské čtvrti, kde bylo pití, drogy, zneužívání, násilí a trest odnětí svobody běžnou součástí života, z čehož pramenila chudoba a těžkosti, jimž rodina čelila. Zmíněná chudoba často vedla k tomu, že se po Paulovi chtělo, aby pro rodinu kradl potraviny. Když byl mladý, byl svěřen do náhradní péče a byl krutě fyzicky týrán.
Níže jsou uvedeny kroky ke zlepšení situace a úspěchy, jichž dosáhl v období o málo delším než jeden rok:
Svou životní zálibu nalezl v Knize Mormonově. Svatý Duch ho uvedl v úžas tím, že se stal jeho stálým společníkem. Byl povolán misionářem sboru a v oblasti křtů a aktivizace se dostavil úspěch. Podařilo se mu (s pomocí) vyhledat a v zastoupení pokřtít 65 předků své rodiny v přímé příbuzenské linii. Od jednoho bratra, který si povšiml jeho nadšení pro dílo Páně, dostal auto. Paul je nyní opravdu soběstačný. Obdržel Melchisedechovo kněžství a v kůlu byl povolán jako vedoucí diskuse v rámci programu pro odvykání závislosti. Ve svém městě pracoval v organizaci, která se zabývá péčí o lidi bez domova. Organizoval a pořádal setkání určené novým členům, zájemcům a navrátivším se méně aktivním členům. Byl pověřen, aby promluvil na konferenci kůlu; byl obdarován v chrámu. Splnil se mu sen – jel na generální konferenci s misionářem, který ho našel a pokřtil. Ve chvíli, kdy do sálu vešel president Monson, jim do očí vstoupily slzy.
V úvodním dopise od Prvního předsednictva v brožurce ‚Můj základ‘ stejnojmenného kurzu Služeb pro podporu soběstačnosti jsme vyzýváni k tomu, abychom pilně studovali a uplatňovali zásady soběstačnosti, se zaslíbením, že pokud tak budeme činit, budeme v životě požehnáni.
Duchovní soběstačnosti dosáhneme, když se budeme řídit vedením Prvního předsednictva a pilně uplatňovat prostou oddanost jak v osobním životě, tak v životě své rodiny.
1) Dodržujte přikázání Boží.[2]
2) Bádejte v písmech (zejména v Knize Mormonově) a naučte se „tlačiti kupředu, hodujíce na slově Kristově“.[3]
3) Modlete se z celého srdce, „a když k Pánu nevoláte, nechť je srdce vaše … pohnuté neustále k modlitbě k němu“.[4]
Učení Brighama Younga mocně souzní s učením Prvního předsednictva ohledně toho, co je nezbytné dělat na cestě k získání duchovní soběstačnosti.
Brigham Young uvedl: „Přijímáme … všechny zákony, předpisy, obřady a omezení obsažené v písmech a tak dalece, jak je to možné, je praktikujeme a potom se dále učíme a zdokonalujeme, dokud nežijeme každým slovem, které vychází z úst Božích.“[5]
„Lidé [nemohou obdržet zákony] v jejich dokonalé plnosti; ale mohou obdržet tu trochu a tam trochu, trochu dnes a trochu zítra, trochu více příští týden … Přejeme-li si jednat na základě plnosti poznání, kterou Pán zamýšlí zjevit obyvatelům země, tu trochu a tam trochu, musíme se zdokonalovat v každé trošce, jak je zjevena.“[6]
Jeho poselství potvrzuje, že „náš osobní růst v evangeliu přichází po troškách a řádek za řádkem, když žijeme podle zásad, kterým se učíme“. [7]Ve jménu Ježíše Krista, amen.
[1] 2. Kor. 3:3
[2] Mat. 22:35–40
[3] 2. Nefi 31:20
[4] Alma 34:27
[5] Učení presidentů Církve: Brigham Young (2004), 21.
[6] Učení presidentů Církve: Brigham Young (2004), 21.
[7] Učení presidentů Církve: Brigham Young (2004), 21, 26.