Na generální konferenci Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v dubnu 2020, během níž jsme oslavili dvousté výročí Prvního vidění, představil president Russell M. Nelson symbol, který značí ústřední místo Ježíše Krista v Jeho Církvi.[1] Tento symbol obsahuje jméno Církve vepsané do úhelného kamene, což vyjadřuje, že Ježíš Kristus je hlavním úhelným kamenem. Ježíš Kristus stojí symbolicky pod klenbou, což nám připomíná vzkříšeného Spasitele vystupujícího třetího dne po svém Ukřižování z hrobu. Ústředním bodem symbolu je vyobrazení Thorvaldsenovy mramorové sochy Krista, která byla vytvořena v roce 1820 a která znázorňuje vzkříšeného, žijícího Pána, který vztahuje ruce, aby láskyplně objal všechny své děti, které k Němu přijdou. Viděl jsem tuto originální sochu v Kodani i další sochy, které zdobí chrámové pozemky a návštěvnická střediska chrámů v Evropě, a pokaždé na mě zapůsobila otevřená náruč, která jako by mě chtěla obejmout. Rány na Jeho rukou a nohou mi připomínají cenu, kterou zaplatil, aby mě přivedl domů.
Existuje mnoho darů, které si náš Otec v nebi přeje, abychom získali a zajistili si tak cestu domů do Jeho milující náruče.[2],[3],[4]
Vzpomínám si na jeden zážitek se svým novým misionářským společníkem. Během prvních dnů jsem si říkal, že bych se uměl chovat lépe než on. Když jsme si chtěli pohovořit, požádal mě, abych pronesl modlitbu. Zcela jasně si vybavuji pocit pokoje a lásky na úplném začátku modlitby, který mě téměř přemohl, a slyšel jsem, jak říkám, že je mi líto, jak arogantně a nelaskavě jsem se choval, a že žádám svého společníka o odpuštění. Tento okamžik změnil náš vztah. Nevím zcela přesně, jaký dar jsem tehdy obdržel, ale vážil jsem si ho jako láskyplného milosrdenství od Boha.
Víme, že každému nebyly dány všechny dary, ale každý z nás nějaký dar obdržel[5] a tyto dary jsou nám dány nikoli jako znamení, ale jako prostředek k tomu, abychom mohli být poslušni svého božského pověření – pomáhat shromažďovat Izrael na obou stranách závoje![6]
Božský způsob, jak spojit a rozmnožit požehnání našich darů ku prospěchu druhých, spočívá v tom, že se budeme vzájemně radit a vzájemně si sloužit.
Ptali jste se sami sebe, které dary by vám pomohly lépe ctít vaše božské povolání v rodině či v Církvi? Je jím dar pravé lásky, kterou bychom si přáli rozvinout ve vztahu k nějakému bratrovi či sestře,[7] nebo jak můžeme lépe učit své děti či ostatní členy?[8] Existuje nespočet darů, jež jsou zapotřebí a jež jsou dány těm, kteří o ně usilují.
Není však náhodou, že dlouhý seznam darů Ducha uvedený v Nauce a smlouvách začíná těmito dvěma dary:
1. Dar věděti Duchem Svatým, že Ježíš Kristus je Syn Boží a náš Vykupitel.[9]
2. Dar věřiti v slova jejich, aby také mohli míti věčný život, zůstanou-li věrni.[10]
Někdy můžeme mít pocit, že nám něco chybí, pokud nevíme, ale pouze věříme. Drahé sestry a drazí bratři, nikdy nepodceňujte dar víry. Starší Jeffrey R. Holland potvrdil „celou silou své duše, že víra je vzácné slovo, a dokonce ještě vzácnější skutek“ a že se člověk nikdy nemusí stydět za to, že „jen věří“.[11] I když ještě nejsme schopni věřit, ale přejeme si uvěřit,[12] může to být výchozím bodem k tomu, abychom duchovní dary získali. Russell M. Nelson prohlásil: „Náš Spasitel a Vykupitel Ježíš Kristus vykoná mezi dneškem a dnem, kdy znovu přijde, některé ze svých nejmocnějších skutků. Milovaní bratři a sestry, snažně vás prosím, abyste rozšířili svou duchovní schopnost získávat zjevení.“ Snažme se všichni řídit prosbou našeho milovaného proroka, abychom získali více darů, které pro nás náš Nebeský Otec připravil. Pomohou nám najít cestu domů, kde nás Bůh dychtivě očekává, aby nás znovu objal.
[1] Russell M. Nelson, „Otevřeme nebesa, abychom získali pomoc“, generální konference, duben 2020.
[2] Moroni 10:8–18
[3] 1. Korintským 12:1–12
[4] NaS 46:11–33
[5] NaS 46:11
[6] Všeobecná příručka, oddíl 1.2, Práce na spasení a oslavení
[7] Moroni 7:46–48
[8] Moroni 10:9–10
[9] NaS 46:13
[10] NaS 46:14
[11] Jeffrey R. Holland, „Věřím, Pane“, generální konference, duben 2013
[12] Alma 32:27