„Manželství je dar, který nám dal Bůh; kvalita našeho manželství je dar, který my dáváme Bohu.” L. Whitney Clayton
O tématu manželství se diskutuje po celém světě. Tento posvátný svazek je naneštěstí rok od roku zpochybňován a brán jako něco nepotřebného a přežitého.
V roce 1995 byl vydán Prvním předsednictvem a Radou Dvanácti apoštolů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů dokument „Rodina – prohlášení světu”. Píše se zde, že „...manželství mezi mužem a ženou je posvátné – je ustanoveno Bohem a všechny lidské bytosti – muži a ženy – jsou stvořeny podle obrazu Božího.“1
Náš Nebeský Otec je neměnný, je „...tentýž včera, dnes a na věky,“2 a pravdy Jím vyslovené jsou věčné.
Rodina založená na manželství muže a ženy zajišťuje ty nejlepší podmínky pro dosažení Božího plánu. Bůh nás poslal na zem a zajistil nám zde nejlepší prostředí pro náš fyzický a duchovní růst, který potřebuje pro náš úspěšný a šťastný život. A to samozřejmě nejen ten smrtelný, ale i ten věčný.
Starší Richard G. Scott prohlásil: „Podle Pánova plánu jsou zapotřebí dva – muž a žena – aby vytvořili celek. … Pro dosažení toho největšího štěstí a produktivity v životě je zapotřebí manžela i manželky. Jejich úsilí je propojeno a navzájem se doplňuje. Každý z nich má charakterové rysy, které tím nejlepším způsobem naplňují roli, kterou Pán určil pro dosažení štěstí muže i ženy. Pokud se tyto schopnosti používají tak, jak to zamýšlí Pán, umožňují manželskému páru myslet, jednat a radovat se v jednotě – čelit obtížím společně a překonávat je v jednotě, růst v lásce a v porozumění a skrze chrámové obřady být spojeni na věky jako jeden celek. Toto je onen plán.“3
Díky novodobým zjevením věříme, že manželství a rodinné svazky mohou za určitých podmínek pokračovat i po smrti. Už po tisíciletí se také ukazuje, že silná manželství, a tedy i rodiny, jsou základními jednotkami stabilní společnosti.
Když muž a žena vstupují do manželství, opouští svého otce a matku, aby se společně vydali na cestu budování věčné rodiny. V žádném jiném vztahu se nenaučíme milovat, odpouštět, přinášet oběti a pociťovat radost jako v manželství, kde oba partneři (muž a žena) považují svůj svazek za to nejcennější. Když Pán promlouval k manželům, přikázal jim: „Budeš milovati manželku svou celým srdcem svým a přilneš k ní, a k nikomu jinému.“4
Znamená to, že manželé si musí být oddáni a věrni a nedovolit nikomu a ničemu jinému, aby mělo větší prioritu než jejich posvátný vztah, který uzavřeli s Bohem a mezi sebou navzájem.
„Manželství je dar, který nám dal Bůh; kvalita našeho manželství je dar, který my dáváme Bohu.”5
Zacházejme s tímto darem posvátně a usilujme o silná a věčná manželství.
3 Starší Richard G. Scott, Generální konference, říjen 1996
5 Manželství – dívejte se a učte se, starší L. Whitney Clayton, Generální konference, duben 2013