Poselství vedoucích území
Prorok Eter také věděl, jak důležitá je naděje pro naše pokání, a proto v posledních dnech před zničením Jareditů učil, že „naděje [se] stává … kotvou pro duši lidí, která je učiní jistými a stálými, vždy oplývajícími dobrými skutky, vedouc je k tomu, aby oslavovali Boha“.
Pokání je Pánův plán pro duchovní růst a radost – radost z vykoupení skrze Něj. Pán si přeje, abychom se změnili – abychom byli méně takoví, jako je přirozený člověk, a více takoví, jako je On.
Kráčení kupředu s vírou je proces, kterým se stáváme takovými, jako jsou Nebeský otec a Jeho syn Ježíš Kristus.
Když přemýšlíme o jednotlivých událostech Spasitelova života, jak se můžeme více zaměřit na to, co se stalo mezi těmito nejposvátnějšími událostmi, mezi Jeho narozením a smrtí?
Jako Svatí posledních dnů jsme každých šest měsíců zváni, abychom hodovali na slovech novodobých proroků. Jaký přínos pro nás měl její silný vliv?
Desátek platíme spíše vírou než penězi. Bohu více záleží na naší poslušnosti a na jejím vlivu na naši duši než na částce, kterou zaplatíme.
Radost, kterou mi znovuzřízené evangelium Ježíše Krista přináší do života, je důvodem, proč se nezdráhám o ně podělit s druhými a vybídnout je, aby se se mnou zúčastnili shromáždění.
Kdo myslíte, že jste? Kdo jsou vaši předkové? Dělat chrámovou práci je úžasný pocit! Je to obzvláště výjimečný zážitek, když procházím chrámem za jednoho ze svých vlastních předků, kterého jsem sám vyhledal či o kterém jsem si něco přečetl.
Proroci a apoštolové této dispensace nám opakovaně říkají, že „nyní je čas, aby se členové a misionáři spojili … a společně pracovali na Pánově vinici a přiváděli duše k Němu“.
Jedině skrze Spasitele a Jeho usmíření lze poznat, jak odpustit; jiná možnost, jak odpustit ve složitých situacích, není. Usmíření je protilékem, který dokáže zahojit a zacelit jakoukoli ránu, i ty nejtěžší, na než zdánlivě žádného léku není.