Poselství vedoucích území

Tak jako v případě Spasitele může i naše uvědomění si toho, kdo skutečně jsme, pomoci určovat naše chování a dodávat nám v životě sílu a směr.
Božský způsob, jak spojit a rozmnožit požehnání našich darů ku prospěchu druhých, spočívá v tom, že se budeme vzájemně radit a vzájemně si sloužit.
„Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš.“ Jan 6:68
Chceme-li učit tak, jak učil Spasitel, je třeba, abychom Ho ve svém životě kladli na první místo, řídili se Jeho učením a šířili kolem sebe lásku.
Náš Spasitel postavil most, který vede k životu a ke štěstí. Jeho prostřednictvím nacházíme naději, vedení a věčný život. Je příkladem toho, jak se máme jeden o druhého s láskou a s opravdovým záměrem starat.
Přečtěte si plán a stanovte si cíle
Spasitel po svém Vzkříšení navštívil apoštoly a učil je. Ukazoval se jim po čtyřicet dní a učil je o království Božím.
Během každoročních oslav Vánoc začínáme přemýšlet o dárcích. Víme, že tím vůbec největším a nejdrahocennějším darem byl dar Usmíření Ježíše Krista, který byl dán Otcem i Synem.
Vzhledem k tomu, že se všechny tyto ctnosti soustřeďují na Krista a zaměřují na skutky, jsou nám v životě zdrojem síly.
Znamením opravdových věřících je to, že jsou „k sobě vespolek dobrotiví“. Efezským 4:31–32
Pán nás má rád pro to, kým jsme, a přeje si, abychom Ho slyšeli. Na to, abychom Ho slyšeli, musíme vynaložit úsilí. Jaké je největší přání vašeho srdce? Co můžeme dělat pro to, abychom Ho slyšeli?
Když jsme vnímaví vůči potřebám druhých, posvěcuje to náš život.