Evangelium Ježíše Krista

Radost, kterou mi znovuzřízené evangelium Ježíše Krista přináší do života, je důvodem, proč se nezdráhám o ně podělit s druhými a vybídnout je, aby se se mnou zúčastnili shromáždění.
Jsme si vědomi všech výzev, kterým dnes mládež čelí, a jak snadné je odpadnout od Církve. Naším hlavním cílem je proto posílit svědectví našich mladých mužů; zajistit, aby byli v Pánově díle vytrvalí a neochvějní.
Čemu nás evangelium učí o roli otce? A jak svého tatínka vnímají děti z Primárek a mládež?
Proroci a apoštolové této dispensace nám opakovaně říkají, že „nyní je čas, aby se členové a misionáři spojili … a společně pracovali na Pánově vinici a přiváděli duše k Němu“.
Toto přikázání najdeme v Exodu 20:12: „Cti otce svého a matku svou, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.“ Proč se zrovna toto přikázání pojí s takovýmto požehnáním – být dlouho živ?
Kdo jsou členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů? Kde se scházejí a jak vypadá jejich bohoslužba? Jakou roli v jejich životě hraje Ježíš Kristus? Proč je pro ně tak důležitá rodina? Získejte odpovědi: Zastavte se u nás během Dne otevřených dveří a poznejte nás.
Jedině skrze Spasitele a Jeho usmíření lze poznat, jak odpustit; jiná možnost, jak odpustit ve složitých situacích, není. Usmíření je protilékem, který dokáže zahojit a zacelit jakoukoli ránu, i ty nejtěžší, na než zdánlivě žádného léku není.
Koncem září loňského roku se sestry z Pomocného sdružení a Mladých žen zúčastnily společné konference v Praze. Nejprve měly možnost se duchovně posilnit a vyslechnout si rady například ohledně toho, jak lze překonávat obavy, které v životě máme. Poté následoval projekt služby, během kterého sestry nejen pomáhaly ostatním, ale měly také možnost se navzájem lépe poznat.
Náš každodenní život často provází hluk a zmatek. Možnost nechat to vše čas od času za zády, přijít do domu Páně a otevřít se atmosféře pokoje a svatosti nám vnáší do duše klid.
Možná jedním z největších darů, které můžeme svému Spasiteli v období těchto Vánoc dát, je to, že budeme pamatovat na dary, které nám dal On, vážit si jich a že je opravdu přijmeme.
V srpnu jsme se se sestrami z Pomocného sdružení setkaly v Třebíči na večeru pro ženy a společně jsme dokončovaly panenky, které jsme vyráběly pro UNICEF.
Na začátku srpna měla mládež možnost zúčastnit se táborů pro Mladé muže a Mladé ženy, které byly opět po dvou letech pořádány odděleně.